Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin

219/2003 Sb.o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných
rostlin

ZÁKON

ze dne 25. června 2003 o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných
rostlin a o změně některých zákonů

(zákon o oběhu osiva a sadby)

Změna: 219/2003 Sb. (část)

Změna: 444/2005 Sb.

Změna: 178/2006 Sb.

Změna: 299/2007 Sb.

Změna: 96/2009 Sb.

Změna: 300/2009 Sb.

Změna: 223/2009 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 281/2009 Sb., 331/2010 Sb. (část)

Změna: 54/2012 Sb.

Změna: 331/2010 Sb.

Změna: 279/2013 Sb.

Změna: 243/2016 Sb.

Změna: 183/2017 Sb.

Změna: 295/2017 Sb.

Změna: 334/2020 Sb.

Změna: 277/2023 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ODRŮDY, OSIVO A SADBA PĚSTOVANÝCH ROSTLIN

HLAVA PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1),
zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie ^17) a
upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, registraci
odrůd druhů pěstovaných rostlin uvedených v druhovém seznamu (dále jen
"druhový seznam") a odrůd okrasných druhů, dozor nad dodržováním
povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a
správní tresty za jejich porušení.

(2) Tento zákon se nevztahuje na zemědělské, zeleninové a ovocné druhy
neuvedené v druhovém seznamu s výjimkou směsí osiv podle § 12 a 12a a
dovozu ze třetích zemí podle § 18, reprodukční materiál lesních dřevin
lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určených k obnově lesa a
zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa
včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné
hospodaření v lesích.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) V tomto zákoně se rozumí

a) odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického
třídění, vymezitelný projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu
nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin
projevem nejméně jednoho z těchto znaků, a považovaný za jednotku
rozmnožovatelnou beze změny,

b) rozmnožovacím materiálem osivo a sadba pěstovaných rostlin,

c) osivem semena k rozmnožování nebo pěstování rostlin; za osivo se
považuje i sadba brambor nebo sadba česneku a ustanovení písmene d) se
pro ně nepoužije,

d) sadbou rostliny nebo části rostlin sloužící k rozmnožování nebo k
pěstování,

e) komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, z nichž se daná
odrůda skládá anebo z nichž se vyrábí rozmnožovací materiál dané
odrůdy,

f) geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky
modifikované rostliny^1a),

g) udržovacím šlechtěním odrůdy postup podle obecně uznávané praxe,
zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy^2),

h) udržovatelem odrůdy osoba odpovědná za udržovací šlechtění odrůdy,

i) uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, nebo jiný způsob
převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud
jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využití, přičemž
za uvádění do oběhu se považuje rovněž nabízení k prodeji; za uvádění
do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u
jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího
materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské,
výzkumné a pokusné účely,

j) uznávacím řízením proces úředního zkoušení množitelských porostů a
rozmnožovacího materiálu; formou uznávacího řízení je rovněž
osvědčování vlastností rozmnožovacího materiálu pro účely vývozu s
vydáváním mezinárodně platných certifikátů,

k) sazenicemi zeleniny mladé rostliny vyrobené z osiva, sadby nebo
části rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě,

l) podnoží výpěstek rodu nebo druhu včetně jejich kříženců a odrůd
vhodných pro štěpování odrůd révy, ovocných rodů a druhů, okrasných
druhů nebo zeleniny,

m) úředním popisem odrůdy popis odrůdy sestavený na základě úředních
zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, zahrnující znaky,
jimiž je odrůda vymezena, vztahující se na rostliny vypěstované z
uznaného nebo standardního osiva anebo sadby,

n) kategorií rozmnožovacího materiálu šlechtitelský rozmnožovací
materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací
materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo
zeleniny, standardní rozmnožovací materiál révy a chmele, konformní
rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, obchodní osivo nebo
rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, kterým je
rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností příslušného
rozmnožovacího materiálu,

o) šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál
odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který
slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupňů a nepodléhá
uznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu,

p) rozmnožovacím materiálem předstupňů rozmnožovací materiál vyráběný
nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející
základnímu rozmnožovacímu materiálu,

q) základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který
slouží k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu a je vyroben
udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského
rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupňů,

r) certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál
vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z
rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo ze základního rozmnožovacího
materiálu, anebo z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

s) standardním osivem osivo registrované odrůdy zeleniny nebo odrůdy
zeleniny zapsané ve společném katalogu odrůd, které nepodléhá
uznávacímu řízení a které je určeno zejména k produkci zeleniny,

t) standardním rozmnožovacím materiálem révy sadba, která je odrůdově
pravá a odrůdově čistá, určená k produkci hroznů anebo k produkci
rostlin nebo částí těchto rostlin, určených k produkci hroznů, která
splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, a u níž bylo úřední zkouškou
ověřeno splnění těchto požadavků,

u) standardním rozmnožovacím materiálem chmele sadba, která je odrůdově
pravá a čistá, určená k produkci chmele anebo k produkci rostlin,
určených k produkci chmele, která splňuje požadavky stanovené tímto
zákonem,

v) konformním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál ovocného
rodu a druhu, který je odrůdově pravý a čistý a je určen k výrobě
rozmnožovacího materiálu a sadby,

w) obchodním osivem osivo vyjmenovaných zemědělských druhů, které
splňuje požadavky na pravost a čistotu druhu a nepodléhá uznávacímu
řízení,

x) generací ročník nebo pořadí následného množení v rámci jedné
kategorie rozmnožovacího materiálu používané u rozmnožovacího materiálu
předstupňů, základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

y) množitelským porostem rostlinný porost k výrobě rozmnožovacího
materiálu,

z) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která uvádí do oběhu,
rozmnožuje nebo vyrábí, popřípadě dováží ze třetích zemí rozmnožovací
materiál za účelem jeho uvedení do oběhu,

aa) klonem vegetativně množené potomstvo jedné rostliny dané odrůdy,
vybrané na základě odrůdové pravosti znaků jeho fenotypu a jeho
zdravotního stavu.

(2) V tomto zákoně se dále rozumí

a) partií rozmnožovacího materiálu množství vyjádřené hmotností nebo
počtem kusů stejnorodého rozmnožovacího materiálu u rozmnožovacího
materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů též
stejnorodého složení a původu,

b) Státní odrůdovou knihou úřední seznam odrůd rostlin, které jsou v
České republice zaregistrovány,

c) uzavřenou pěstební oblastí katastrální území, v němž je uplatňován
režim ochrany rozmnožovacího materiálu,

d) zdravotní třídou označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele,
ovocného rodu a druhu, který je viru prostý nebo testovaný na viry,

e) společným katalogem odrůd Společný katalog odrůd druhů zemědělských
rostlin nebo Společný katalog odrůd druhů zeleniny sestavený příslušným
orgánem Evropské unie na základě seznamů odrůd členských států,
zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie,

f) úřední zkouškou odborné a zkušební úkony provedené Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "Ústav") nebo
pověřenou osobou podle tohoto zákona a podle zvláštního zákona^3),

g) registrovanou odrůdou odrůda zapsaná do Státní odrůdové knihy,

h) rovnocenností pro přehlídky množitelských porostů schválení udělené
třetí zemi^2a), zaručující, že přehlídky množitelských porostů,
prováděné v dané třetí zemi jsou rovnocenné přehlídkám množitelských
porostů prováděným podle tohoto zákona,

i) rovnocenností pro osivo schválení udělené třetí zemi^2a),
zaručující, že osivo vyprodukované v dané třetí zemi je rovnocenné
osivu vyprodukovanému v souladu s tímto zákonem,

j) úředním dozorem soubor kontrolních opatření prováděných Ústavem,

k) rozmnožovacím materiálem rychlerostoucích dřevin materiál pěstovaný
na zemědělské půdě, sloužící k zakládání produkčních porostů
rychlerostoucích dřevin,

l) osivem s neukončenou certifikací osivo, které bylo sklizeno v jiném
členském státě Evropské unie (dále jen "členský stát") nebo ve třetí
zemi z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům srovnatelným s
požadavky stanovenými tímto zákonem nebo které bylo sklizeno v České
republice z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům tohoto
zákona, pokud je určeno k uznání v jiném členském státě, u kterého
dosud nebylo ukončeno uznávací řízení,

m) okrasnými druhy okrasné rostliny bez rozlišení stupně jejich
botanického třídění,

n) egalizací sloučení partií osiva nebo jejich částí stejného druhu a
odrůdy,

o) genetickou erozí postupná ztráta genetické rozmanitosti mezi
populacemi nebo odrůdami téhož druhu a uvnitř těchto populací nebo
odrůd, nebo zužování genetického základu druhu v důsledku zásahu
člověka nebo změn životního prostředí,

p) krajovou odrůdou soubor populací nebo klonů rostlinného druhu, které
jsou přirozeně adaptovány na podmínky životního prostředí v jejich
oblasti,

q) uchovávanou odrůdou krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná
na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí,
registrovaná vzhledem k jejímu významu pro zachování genetických zdrojů
rostlin,

r) oblastí původu oblast tradičního pěstování uchovávané odrůdy, na
kterou je odrůda přirozeně adaptována, nebo oblast, se kterou je směs
osiv určená k ochraně přirozeného prostředí přirozeně spojena,

s) směsí osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí směs, která smí
obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně
druhů neuvedených v druhovém seznamu, a která je uváděna do oběhu za
účelem ochrany přirozeného prostředí v souvislosti se zachováním
genetických zdrojů rostlin,

t) zdrojovou oblastí evropsky významná lokalita^5a) nebo zvláště
chráněné území^5a),

u) lokalitou sběru část zdrojové oblasti, ve které byl uskutečněn sběr
osiva pro směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí,

v) přímo sklízenou směsí směs osiv určená k ochraně přirozeného
prostředí získaná sběrem v lokalitě sběru,

w) směsí z odděleně pěstovaných složek směs osiv určená k ochraně
přirozeného prostředí získaná smísením osiva jednotlivých složek, které
byly vypěstovány odděleně mimo lokalitu sběru z osiva získaného sběrem
v lokalitě sběru; tato směs obsahuje rody, druhy a případně poddruhy,
které jsou typické pro dané stanoviště v lokalitě sběru,

x) úředně uznaným popisem odrůdy popis odrůdy ovocného druhu sestavený
na podkladě jiném než úřední zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti
odrůdy, zahrnující znaky odrůdy přinejmenším v rozsahu vyžadovaném při
podání žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o udělení ochranných
práv k odrůdě, který byl Ústavem nebo obdobným úřadem členského státu
schválen jako úředně uznaný popis odrůdy,

y) mikrorozmnožováním množení rostlinného materiálu za účelem produkce
velkého množství rostlin pomocí kultury in vitro z diferencovaných
vrcholových meristémů,

z) meriklonem soubor jedinců vzniklých technikou mikrorozmnožování z
jediného výchozího bočního nebo vrcholového meristému identifikované
výchozí rostliny uchovávané in vivo.

(3) V tomto zákoně se dále rozumí

a) pěstovanými rostlinami druhy rostlin uvedené v druhovém seznamu a
okrasné druhy,

b) dobrovolně registrovanou odrůdou odrůda pěstované rostliny, která
náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, jehož odrůdy lze
dobrovolně registrovat podle tohoto zákona,

c) ekologickou odrůdou odrůda vhodná pro ekologickou produkci podle čl.
3 odst. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848,

d) rozmnožovacím materiálem ekologického heterogenního materiálu
rozmnožovací materiál podle čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2018/848 získaný v ekologickém zemědělství podle
čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

HLAVA DRUHÁ

OBĚH OSIVA A SADBY

§ 3

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze

a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, s
výjimkou chmele, révy a ovocných rodů a druhů, rozmnožovací materiál
předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací
materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a
druhů a standardní rozmnožovací materiál révy,

b) jako standardní osivo zeleniny,

c) jako standardní rozmnožovací materiál chmele,

d) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,

e) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo,

f) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných
druhů neuvedených v druhovém seznamu, nebo

g) jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu
podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uvádět do
oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu,
pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití
rozmnožovacího materiálu (dále jen "vlastnosti"), které stanoví
prováděcí právní předpis. Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm.
g) lze uvádět do oběhu, pokud jsou splněny požadavky podle nařízení
Komise (EU) 2021/1189.

(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do
oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě
zapsané ve společném katalogu odrůd nebo náleží-li k ekologickému
heterogennímu materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a
zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy, chmele a
ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23, § 23a nebo 24, lze
uvádět do oběhu podle § 25.

(5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní
rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí
uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou
překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů, které stanoví
prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota
výskytu škodlivých organismů stanovena, smí být uváděno do oběhu
nemořené.

(6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z
rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací.
Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů
rostlin.

(7) Základní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a
ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu
předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu po vymezený
počet generací.

(8) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z
certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného
šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, ovocných rodů
a druhů a chmele, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního
a certifikovaného rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví
prováděcí právní předpis.

(9) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů,
základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál
ovocných rodů a druhů a rozmnožovací materiál révy a chmele jinému než
konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu
vystavit pod dozorem Ústavu doklad, který musí splňovat náležitosti
stanovené vyhláškou. Tento doklad slouží společně s návěskou k označení
různých odrůd nebo typů rozmnožovacího materiálu, které jsou na trh
uvedeny společně. Pokud jsou údaje na dokladu v rozporu s údaji na
návěsce, mají vždy přednost údaje uvedené na návěsce.

(10) Osivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací
materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál může být uváděno
do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní
předpis. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti,
číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní
firmu^4), místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a místo podnikání
dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a); jde-li
o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění
organizační složky na území České republiky. Současně dodavatel na
úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost
stanovené prováděcím právním předpisem. U osiva určeného k uvedení do
oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel
informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení
tohoto odstavce se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí, s
výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

(11) Sadbu česneku lze uvádět do oběhu pouze, pokud byla uznána v
kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál
předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací
materiál nebo pokud jde o kategorii standardní osivo nebo rozmnožovací
materiál ekologického heterogenního materiálu.

(12) Dodavatel, který uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiál
ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů
podle § 3d jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto
rozmnožovacímu materiálu vystavit doklad, který musí obsahovat
informace, které jsou stanoveny pro tento dokument vyhláškou. Tento
dokument musí být nesmazatelně vytištěn v jednom z úředních jazyků
Evropské unie a musí být snadno viditelný a čitelný.

(13) Při uvádění do oběhu konformního rozmnožovacího materiálu nebo
rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle § 3d konečnému
spotřebiteli lze náležitosti dokladu dodavatele podle § 3 odst. 12
omezit na údaje stanovené vyhláškou.

(14) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví
vyhláškou

a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu
podle odstavce 2,

b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů,

c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiál
předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací
materiál,

d) náležitosti dokladu podle odstavců 9, 12 a 13,

e) druhový seznam včetně seznamu druhů, jejichž odrůdy lze registrovat
dobrovolně, a

f) požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a
uvádění sadby česneku do oběhu.

§ 3a

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy
zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o
registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou
byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do
seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro
testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o
pěstování, popřípadě použití odrůdy.

(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy
Ústavu podává

a) dodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný
zástupce u odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o
registraci odrůdy,

b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci
odrůdy nebo o zápis odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu v
případě zeleninového druhu.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat

a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst.
7,

b) název druhu a návrh názvu odrůdy,

c) popis odrůdy,

d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde
budou provedeny a hodnoceny,

e) údaj o udržovateli odrůdy.

(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na
vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky
na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u
jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod
úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě
zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a
čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.

(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a
označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele
u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat
následující údaje:

a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osiva, s výjimkou
zeleninových druhů,

b) číslo partie,

c) měsíc a rok uzavření obalu osiva,

d) název druhu, název odrůdy nebo návrh názvu odrůdy a úřední číslo
žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o zapsání odrůdy do seznamu
odrůd v jiném členském státě,

e) označení "úředně nezapsaná odrůda",

f) označení "pouze pro zkoušky a hodnocení", s výjimkou zeleninových
druhů,

g) označení "geneticky modifikovaná odrůda", v případě geneticky
modifikovaných odrůd,

h) u sadby brambor velikostní třídění,

i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen,

j) při použití obalovací látky či granulovaných přípravků na ochranu
rostlin se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými
semeny,

k) označení dodavatele.

(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné
obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být
přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do
Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do
Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u
zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.

(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení
žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě
zamítnutí žádosti.

(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky,
pokud

a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdy z rostlinolékařského
hlediska,

b) se prokáže, že odrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo
nepřináší požadované výsledky,

c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůda může ohrozit lidské zdraví
nebo životní prostředí.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva,
maximální hmotnost partií a minimální hmotnost vzorků osiva, postup při
určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva,
vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení,
druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího
šlechtění.

§ 3b

Výroba a uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

(1) Osivo uchovávané odrůdy lze vyrábět pouze v oblasti původu této
odrůdy. Pokud vlivem nepříznivých podmínek prostředí nelze v oblasti
původu vyrobit uznané osivo, Ústav může na základě doporučení osoby
pověřené podle zákona o genetických zdrojích rostlin a
mikroorganismů^3c) schválit další oblast pro výrobu osiva dané odrůdy,
a to s přihlédnutím k případnému rozhodnutí Komise, kterým se stanoví
omezení nebo podmínky pro stanovení této oblasti. Osivo uchovávané
odrůdy vyrobené v další oblasti pro výrobu osiva může být využíváno
pouze v oblasti původu.

(2) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze v oblasti původu.
Ústav může pro uvádění osiva uchovávané odrůdy do oběhu schválit další
oblasti na území České republiky, jestliže jsou tyto oblasti
srovnatelné s oblastí původu, pokud jde o přirozená a polopřirozená
stanoviště dané odrůdy. Pokud Ústav takovou další oblast schválí,
udržovatel odrůdy uschová pro zachování dané odrůdy v její oblasti
původu takové množství osiva, které stanoví prováděcí právní předpis.
Pokud byla schválena další oblast pro výrobu osiva podle odstavce 1,
Ústav pro danou odrůdu neschválí další oblast pro uvádění osiva do
oběhu podle tohoto odstavce.

(3) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze, pokud

a) pochází z osiva vyrobeného podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy,

b) u zemědělských druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v
kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál, u zeleninových druhů
splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný
rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,

c) bylo vyrobeno v oblasti svého původu nebo v další oblasti schválené
podle odstavce 1,

d) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly
provedeny podle mezinárodně platných metod.

(4) Způsob určení nejvyššího celkového množství osiva každé uchovávané
odrůdy uváděné do oběhu a způsob určení nejvyššího celkového množství
osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za
vegetační období u zemědělských druhů stanoví prováděcí právní předpis.
Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem
každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění
množitelského porostu uchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení
vyplývá, že nejvyšší přípustné množství osiva určené způsobem podle
věty první bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému
dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství osiva, které
může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k
množství, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v
maximálním množství rovnajícím se nejvyšším přípustným množstvím
určeným podle tohoto odstavce. Dodavatel je povinen podat Ústavu za
každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy
uvedeného do oběhu.

(5) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem
takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození
uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce
dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska
dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být
označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími tyto údaje:

a) označení „pravidla a normy EU“,

b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,

c) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním
příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, nebo nejde-li o sadbu
brambor, rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti
vyjádřený slovy „Vzorkováno“ s následným doplněním příslušného roku
vyjádřeného čtyřmístnou číslicí,

d) název druhu,

e) název uchovávané odrůdy,

f) u zemědělských druhů označení „uchovávaná odrůda“, u zeleninových
druhů označení „certifikované osivo uchovávané odrůdy“ nebo „standardní
osivo uchovávané odrůdy“,

g) oblast původu uchovávané odrůdy,

h) oblast výroby osiva, pokud je jiná než oblast původu uchovávané
odrůdy,

i) číslo partie přidělené dodavatelem,

j) čistou nebo hrubou hmotnost balení, nebo, nejde-li o sadbu brambor,
počet semen,

k) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin,
obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi
hmotností čistého osiva a celkovou hmotností, nejde-li o sadbu brambor.

(6) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové
čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) množství osiva podle odstavce 2,

b) způsob určení množství osiva každé uchovávané odrůdy, které lze
uvádět do oběhu,

c) pro zemědělské druhy způsob určení celkového množství osiva všech
uchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu,

d) způsob provádění následné kontroly osiva uchovávané odrůdy uvedeného
do oběhu prováděné podle odstavce 6.

§ 3c

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních
podmínek

(1) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze
uvádět do oběhu, pokud

a) splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii standardní osivo,

b) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly
provedeny podle mezinárodně platných metod.

(2) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze
uvádět do oběhu pouze v malém balení, jehož nejvyšší čistou hmotnost
stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel je povinen podat Ústavu za
každé vegetační období zprávu o množství osiva uvedeného do oběhu u
každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.

(3) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem
takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození
uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce
dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska
dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být
označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími

a) označení „pravidla a normy EU“,

b) označení dodavatele a jeho adresu nebo identifikační značku,

c) rok uzavření obalu vyjádřený slovem „Uzavřeno“ a čtyřmístnou číslicí
označující rok, nebo rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky
klíčivosti vyjádřený slovem „Vzorkováno“ a čtyřmístnou číslicí
označující rok,

d) název druhu,

e) název odrůdy,

f) označení „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“,

g) číslo partie přidělené dodavatelem,

h) čistou nebo hrubou hmotnost balení, anebo počet semen,

i) typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou
hmotností v případě, pokud byly použity granulované přípravky na
ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady.

(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové
čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd
vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) nejvyšší čistou hmotnost malého balení osiva odrůdy vyšlechtěné pro
pěstování za zvláštních podmínek, a to způsobem stanoveným příslušným
předpisem Evropské unie^15),

b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové
čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd
vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.

§ 3d

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů za
zvláštních podmínek

(1) Na území České republiky lze uvádět do oběhu za zvláštních podmínek
rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, jejichž popis je uložen u
dodavatele, a který je určen

a) k pokusům nebo vědeckým účelům,

b) ke šlechtění, nebo

c) na podporu zachování genetické rozmanitosti.

(2) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle odstavce 1 může
dodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na
vlastnosti rozmnožovacího materiálu v kategorii konformní rozmnožovací
materiál.

(3) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do
oběhu za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v množství
stanoveném vyhláškou.

(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové
čistoty rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro
uvádění do oběhu za zvláštních podmínek.

(5) Postupem podle odstavců 1 až 4 nelze uvádět do oběhu odrůdy s
úředním nebo úředně uznaným popisem odrůdy.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) množství rozmnožovacího materiálu podle odstavce 3,

b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a čistoty podle
odstavce 4 a

c) způsob označování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů
uváděného do oběhu za zvláštních podmínek.

§ 3e

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního
materiálu

(1) Pravidla pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického
heterogenního materiálu jsou stanovena akty Evropské unie v přenesené
pravomoci^18) přijatými podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(2) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu podle
odstavce 1 může dodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že
splňuje požadavky na vlastnosti, označování a balení stanovené v čl. 3
až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189.

(3) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního
materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání informací a
dokladů podle čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189.

(4) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního
materiálu je povinen plnit požadavky týkající se uchovávání
ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU)
2021/1189.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování
a balení rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu
v souladu s prováděcími akty Evropské unie^18) přijatými podle čl. 13
odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

§ 3f

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu dobrovolně registrovaných
odrůd

(1) Rozmnožovací materiál dobrovolně registrovaných odrůd lze uvádět do
oběhu, pokud

a) je uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál,
rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál,
certifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o standardní osivo
zeleniny, o konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo
o směs osiv podle § 12 nebo 12a a

b) splňuje požadavky na kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další
vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu, které stanoví
prováděcí právní předpis.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti, označování
a balení rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 1.

§ 4

Uznávací řízení

(1) Uznávací řízení zahrnuje

a) řízení o uznání množitelského porostu,

b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se
řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího
materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů.
Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.

(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího
materiálu:

a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu,

b) rozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu,

c) základní rozmnožovací materiál,

d) certifikovaný rozmnožovací materiál.

e) standardní rozmnožovací materiál révy.

(4) Podmínky pro uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího
materiálu jsou následující

a) odrůda splňuje tyto předpoklady:

1. je registrovaná,

2. její registrace uplynula, avšak dosud běží lhůta podle § 34 odst. 7,

3. její registrace byla zrušena, avšak dosud běží lhůta podle § 37
odst. 4,

4. je zapsaná ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů
a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských
států, nebo

5. není registrovaná ani zapsaná ve společném katalogu odrůd, ale je
množena dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, její dovoz byl
podle § 18 odst. 4 povolen Ústavem, je uvedena v seznamu odrůd vhodných
pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a existuje u ní úřední popis
odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy,

b) množitelský porost byl uznán podle § 5,

c) vzorek byl odebrán v souladu s technologickým postupem, který
stanoví ministerstvo vyhláškou,

d) byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem
potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto
zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami,
pokud takové metody existují.

(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci
podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.

(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě
žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti
o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení
o uznání množitelského porostu.

(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající
uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu

a) podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví
ministerstvo vyhláškou,

b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.

(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá
Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle
zvláštního právního předpisu^3b).

(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky
pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud
nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k
dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání
uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě
rozhodne o zamítnutí žádosti.

(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno,
pokud

a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo
certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském
státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla
udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z
křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného
v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací
materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost
pro osivo pro daný druh,

b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že
porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti
množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými
prováděcím právním předpisem,

c) úředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti
osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál
předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní
rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto
zákonem pro základní rozmnožovací materiál.

(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat
požadavky na označování a balení podle § 19.

(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud

c) úředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti
osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat
podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) technologické postupy a způsoby odběru vzorků včetně postupu při
zjištění heterogenity partie osiva,

b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího
materiálu a vzory těchto dokladů,

c) závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po
provedené kontrole,

d) náležitosti dokladu předkládaného podle odstavce 10 písm. b) a
odstavce 13 písm. b) a

e) náležitosti návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby
brambor, jejíž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

§ 5

Uznávání množitelských porostů

(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu.
Žádost kromě náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst.
7,

b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu,

c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být
vyrobena,

d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu
nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu
nebo pobytu^4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem
uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o
fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li
o právnickou osobu,

e) výměru množitelského porostu a přesné označení pozemku podle
identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství ^16),

f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,

g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků
stanovených prováděcím právním předpisem,

h) souhlas držitele šlechtitelských práv nebo v případě rozmnožovacího
materiálu ovocných rodů a druhů souhlas držitele licence k nim, je-li
odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu^2) nebo podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie^4b),

i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které
stanoví prováděcí právní předpis,

j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací
řízení množitelského porostu,

k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu s výjimkou
chmele, révy, ovocných rodů a druhů, je povinen podle pokynů Ústavu
zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání
Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o
sledu předplodin.

(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a
o jejím výsledku vyhotoví záznam, který je součástí uznávacího listu
množitelského porostu. Pokud dodavatel v žádosti podle odstavce 1
neoznačí pověřenou osobu, provede přehlídku množitelského porostu Ústav
nebo k tomu určí pověřenou osobu. Ústav může z důvodu zajištění
včasného a kvalitního provedení přehlídek množitelského porostu určit
pověřenou osobu, která provede přehlídku množitelského porostu, nebo
změnit pověřenou osobu označenou podle odstavce 1 písm. j) anebo změnit
pověřenou osobu určenou Ústavem. Změnu pověřené osoby je možné provést
pouze po předchozím projednání s pověřenou osobou, pokud byla k
provedení přehlídky označena podle odstavce 1 písm. j) nebo určena
Ústavem.

(4) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže

a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek
vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem,

b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu
stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem
chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských
porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím
právním předpisem.

(5) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle
odstavce 4 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je
zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5). Množitelský
porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osiva uvedené
v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v jiné
kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na
základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostu s uvedením
odpovídající kategorie nebo generace. Pokud Ústav nařídí mimořádné
rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu^5), může
zrušit uznávací list na dotčený množitelský porost.

(6) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje

a) název druhu a název odrůdy,

b) údaj o výměře množitelského porostu,

c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších
předepsaných úředních zkoušek,

d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,

e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a),

f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o
výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d),

g) datum vydání a číslo uznávacího listu,

h) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(7) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou
obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 6 rovněž údaj o
oprávnění vydat tento uznávací list.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálu,

b) způsob určení čísla množitelského porostu podle odstavce 1,

c) termíny a počty přehlídek množitelských porostů,

d) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v
předcházejících letech podle odstavce 4,

e) vzory uznávacích listů vydávaných pověřenou osobou,

f) postupy a metody hodnocení množitelských porostů,

g) výčet dokladů, kterými lze prokázat souhlas držitele šlechtitelských
práv nebo držitele licence.

(9) Vzor žádosti o uznání množitelského porostu a vzory formulářů pro
záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 3 jsou
zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

Uznávání rozmnožovacího materiálu

§ 6

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu.
Žádost obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a údajů
uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a
čísla použitých návěsek, včetně typu návěsek,

b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,

c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl
rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,

d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací
materiál před odběrem vzorku takto ošetřen, včetně názvu použitého
přípravku na ochranu rostlin,

f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,

g) označení pověřené osoby, v případě, že tato osoba provede uznávací
řízení rozmnožovacího materiálu.

(2) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z
partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání
uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli
nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je
vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je
zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené
pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(3) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy,
které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5), nemá
vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy nebo výsledky
zkoušek více vzorků téže partie osiva vykazují rozdíly přesahující
nejvýše přípustné rozdíly stanovené pravidly Mezinárodní asociace pro
zkoušení semen.

(4) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný
Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího
materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.

(5) Uznávací list obsahuje

a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,

b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu
balení,

c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého
byl rozmnožovací materiál vyroben,

e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém
chemickém přípravku, byl-li použit,

f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd
révy, chmele, ovocných rodů a druhů,

g) výsledky zkoušek,

h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,

i) číslo uznávacího listu,

j) datum vydání uznávacího listu,

k) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(6) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí
uvedených v odstavci 5 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(7) Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostu sadby brambor
odebere vzorek na základě dodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro
stanovení zdravotního stavu sadby brambor.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností
rozmnožovacího materiálu,

b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálu,

c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího
materiálu,

d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálu včetně velikostí
vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových
pásů a osivových rohoží,

e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci
Evropské unie,

f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu,

g) náležitosti žádosti o odběr vzorku rozmnožovacího materiálu,

h) způsob, kterým dodavatel oznamuje Ústavu svůj záměr použít mobilní
čisticí zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z
partie osiva, včetně výčtu oznamovaných údajů, a

i) údaje, jimiž dodavatel označuje rozmnožovací materiál během jeho
výroby a zpracování, včetně způsobu označování obalů.

(9) Vzor žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu a vzor žádosti o
odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu jsou zveřejněny
na internetových stránkách Ústavu.

(10) Pokud dodavatel hodlá pro přípravu partie osiva nebo pro odběr
vzorku z partie osiva pro uznávací řízení použít mobilní čisticí
zařízení, je povinen oznámit způsobem stanoveným vyhláškou tento záměr
Ústavu alespoň 5 dnů před plánovaným úkonem, včetně času a místa
přípravy osiva nebo odběru vzorku.

(11) Dodavatel je povinen zajistit sledovatelnost rozmnožovacího
materiálu, která zaručuje pravost výsledného rozmnožovacího materiálu
uváděného do oběhu, a to použitím jednoznačného označování
rozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění
do oběhu.

§ 6a

Egalizace osiva

(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé
nebo jejich části, za předpokladu, že

a) u nich proběhlo již uznávací řízení,

b) byla dodržena homogenita egalizované partie.

(2) Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací,
odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z
použitých partií.

(3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené
číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace.

(4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení. Dodavatel
současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační
protokol.

(5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavatel egalizační
protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní
předpis.

(6) Dodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhu
egalizovaných partií osiv.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavatel při odběru vzorků
egalizované partie,

b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor,

c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivu
vyžadované při vedení této evidence.

§ 7

(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je
povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího
materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,

b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího
materiálu,

c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do
oběhu.

(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž
opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k
provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou
osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k
činnostem uvedeným v § 17.

(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s
uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.^3)
Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých
podmínek.

(4) V uzavřených pěstebních oblastech pro výrobu rozmnožovacího
materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor smí
být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného
rozmnožovacího materiálu. Mimo tyto uzavřené pěstební oblasti není
sadba brambor rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního
rozmnožovacího materiálu z přehlížených množitelských porostů určených
k její výrobě uznávána.

(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních
oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele,
ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na
zdravotní stav testovaného materiálu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo
příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo
jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti
množitelského porostu,

b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v
předcházejících letech,

c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u
druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a
rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,

d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro
jednotlivé druhy,

e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po
vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů,
a způsob označování těchto generací,

f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z
certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z
uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího
materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu a způsob
označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního
rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu
vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu
a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací
materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,

h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a
rozmnožovacího materiálu,

i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,

j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího
materiálu, výčet formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence
při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, a výčet údajů
požadovaných na těchto formulářích, včetně partiového štítku,

k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho
vlastností,

l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie
rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii
rozmnožovacího materiálu,

m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy
rostlin,

n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a
rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,

o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu
úředními zkouškami,

p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a
vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a
rozmnožovací materiál pěstován,

r) vzory dokladů vydávaných pověřenými osobami,

s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů
pěstovaných rostlin,

t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat
podle § 4 odst. 10 a 13,

u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele,
révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin,

v) seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu
rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího
materiálu brambor.

(7) Vzory formulářů pro vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu
rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku, jsou zveřejněny na
internetových stránkách Ústavu.

§ 7a

Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice

(1) Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze
uvádět do oběhu na území České republiky.

(2) Partii osiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad
vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní
předpis.

(3) Obaly osiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy,
jejíž náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dodavatel je povinen vést evidenci o osivu s neukončenou
certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo
území České republiky.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle
odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4.

§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
za předpokladu, že dodavatel

a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,

b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,

c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli
hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu,
nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky
konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení,
popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo
podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a),
identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné
zkoušky klíčivosti a text "dodáno do oběhu před ukončením úřední
zkoušky klíčivosti",

d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední
zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu;
evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,

e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a
uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.

(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo
nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí
uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b),
podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na
vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž
osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky
klíčivosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze
třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

§ 9

Standardní osivo

(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově
pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které
ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá
dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně
zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.

(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen

a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro
účely následné kontroly po dobu 2 let, u sadby česneku po dobu její
použitelnosti,

b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o

1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,

2. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo
stanoví vyhláškou,

3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl
předán,

4. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,

5. vlastnostech vyrobeného osiva,

c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a
namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.

§ 10

zrušen

§ 11

Obchodní osivo

(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud

a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem,

b) je vzorek obchodního osiva odebrán v souladu s technologickým
postupem, který stanoví prováděcí právní předpis,

c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné
ke zjištění vlastností obchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které
musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové
metody existují,

d) obchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti,
stanovené prováděcím právním předpisem,

e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní
použití osiva,

f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19.

(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném
obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivo v
kategorii obchodní osivo,

b) technologický postup odběru vzorků,

c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti,

d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném
obchodním osivu.

§ 12

Směs osiv

(1) Směs osiv různých rodů, druhů nebo odrůd se smí uvádět do oběhu,
pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v
druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.

(2) Do oběhu se smí uvádět směs

a) osiv k použití jako pícnina, která smí obsahovat pouze osivo
zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s
výjimkou osiva řepy a odrůd trav, které nejsou určeny k využití jako
pícnina,

b) osiv, která nejsou určena k použití jako pícnina, která smí
obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně
druhů neuvedených v druhovém seznamu,

c) osiv odrůd jednoho nebo více druhů obilnin vyráběných za účelem
zlepšení zdravotního stavu budoucího porostu,

d) standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož
nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis,

e) osiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat
osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů
neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhu tohoto typu směsi
se použije § 12a.

(3) Dodavatel, který hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je
povinen

a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím
zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi,

b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi
osiva,

c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu,

d) určit osobu odpovědnou za proces mísení.

(4) Ústav

a) eviduje směs osiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osiva před
uvedením do oběhu registrační číslo,

b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po
dobu 5 let,

c) provádí kontrolu směsí osiv, a to

1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osiv,

2. namátkovou kontrolu složení směsí osiv.

(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o
způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs
osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osiva nesmí
být při prodeji konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a
neobchodním účelům dále rozvažována.

(7) Dodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do
oběhu směsí osiva.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osiva
odrůd jednoho druhu zeleniny,

b) způsob přidělení registračního čísla směsi osiva,

c) technologický postup odběru vzorků směsí osiv,

d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a
uvádění do oběhu směsí osiv, včetně vzorů formulářů,

e) postup při následné kontrole směsi osiv prováděné Ústavem.

§ 12a

Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do
oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto
povolení Ústav na základě informací pověřené osoby^3c) určí oblast
původu dané směsi osiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného
prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původu. V případě,
že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo
více uchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a.

(2) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před
začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv
určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o
povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru osiva a v
případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a
umístění plánovaných lokalit množení osiva. Pokud z těchto oznámení
vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce
4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který
vyrábí rozmnožovací materiál, množství směsi osiv, které může v
příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství
směsi osiv, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v
maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství
určenému způsobem podle odstavce 4. Dodavatel je povinen podat Ústavu
za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně
přirozeného prostředí uvedeného do oběhu.

(3) Dodavatel uzavře obal směsi osiv uváděné do oběhu takovým způsobem,
aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez
zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí
uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obal
směsi osiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavatele nebo
potiskem obsahujícími tyto údaje:

a) slova „Pravidla a normy EU“,

b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,

c) označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo směs osiv z
odděleně pěstovaných složek,

d) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním
příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem,

e) oblast původu směsi osiv,

f) zdrojovou oblast směsi osiv,

g) lokalitu sběru směsi osiv,

h) typ stanoviště v lokalitě sběru směsi osiv,

i) slova „směs osiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí,
která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v
lokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“,

j) číslo partie přidělené dodavatelem,

k) procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a
poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a
poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a
které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování
genetických zdrojů rostlin,

l) čistou nebo hrubou hmotnost balení,

m) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin,
obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi
hmotností klubíček nebo čistého osiva a celkovou hmotností,

n) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu
klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v
druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené
prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných
hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového
množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze
ročně uvádět do oběhu.

§ 12b

Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně
přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:

a) směs osiv byla ve zdrojové oblasti získána z lokality sběru, která
nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,

b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,

c) procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ
stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi
osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné
pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,

d) klíčivost všech složek směsi osiv podle písmene c) je na přibližně
stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osiv zachován v porostu původní
poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu
stanoviště v dané lokalitě sběru,

e) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické
pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které nemají jakožto
složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
nesmí překročit 1 %,

f) výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit
nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Ústav povolí uvádění směsi osiv z odděleně pěstovaných složek
určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto
podmínek:

a) osivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblasti získáno z
lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání
žádosti podle odstavce 3,

b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,

c) směs osiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný
typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané
směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,

d) složky směsi osiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém
seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osiva
stanovené prováděcím právním předpisem,

e) počet generací při množení osiva jednotlivých složek nesmí
přesáhnout pět.

(3) Žádost o povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně
přirozeného prostředí podává dodavatel Ústavu. K žádosti musí být
přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm.
a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo v odstavci 2
písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osiv z odděleně pěstovaných
složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty
druhé stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného
prostředí obsahuje tyto údaje:

a) označení dodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání,

b) údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv nebo směs osiv z
odděleně pěstovaných složek,

c) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi
osiv; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a
poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a
které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování
genetických zdrojů rostlin,

d) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu
klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v
druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené
prováděcím právním předpisem,

e) množství směsi osiv, na které se povolení vztahuje,

f) oblast původu směsi osiv,

g) omezení uvádění do oběhu v oblasti původu směsi osiv,

h) zdrojovou oblast směsi osiv,

i) lokalitu sběru směsi osiv; v případě směsi osiv z odděleně
pěstovaných složek také lokalitu množení osiva,

j) typ stanoviště v lokalitě sběru,

k) rok sklizně.

(5) Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného
prostředí ověřuje

a) u přímo sklízené směsi osiv

1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu
prováděnou Ústavem v lokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběru
nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto
přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví
prováděcí právní předpis,

2. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední
zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být
provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové
metody existují,

b) u směsi osiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků
uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškou nebo zkouškou pod
úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými
mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo
sklízené směsi osiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu
těchto rostlinných druhů,

b) požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat
složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém
seznamu,

c) počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených
směsí,

d) vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně
přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení
povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného
prostředí.

§ 13

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje
zvláštní právní předpis^6).

(2) Obal^7) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí
být označen podle zvláštního právního předpisu^6).

(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál,
který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. Dodavatel je povinen vést
evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro
ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.

(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi^7a)
rozmnožovacího materiálu získaného z ekologického zemědělství nebo v
přechodném období, který je dostupný na území České republiky.

(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou
povinni pravidelně aktualizovat údaje jich se týkající v databázi
vedené Ústavem podle odstavce 4.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle
odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.

§ 14

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných
odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními
zvláštního právního předpisu^1a).

(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy,
která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném
katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními
zvláštního právního předpisu^1a).

(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných
odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle
zvláštního právního předpisu^1a).

(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky
modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně
označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném
rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo
elektronické podobě.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu
rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do
oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5.

§ 15

Sazenice zeleniny

(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět
do oběhu, pokud

a) pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy nebo
odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd v kategorii základní
rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo
standardní osivo, nebo pochází z rozmnožovacího materiálu ekologického
heterogenního materiálu oznámeného Ústavu podle čl. 13 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848,

b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání
jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,

c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví
tento zákon a vyhláška,

d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky
poškození škodlivými organismy.

(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí

a) být pro tuto činnost registrován (§ 16),

b) informovat o výskytu škodlivých organismů Ústav,

c) splnit podmínky pro

1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,

2. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou,

d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy sazenic zeleniny a
kontrolovat jejich zdravotní stav,

e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole
kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je
po dobu alespoň jednoho roku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na sadbu česneku,
sazečku cibule a sazečku šalotky.

(4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů
výrobního procesu sazenic zeleniny.

(5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke
smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavatel v
evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) požadované vlastnosti sazenic zeleniny,

b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,

c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny,

d) podrobnosti postupu při odběru vzorků,

e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole
kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro
sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic
zeleniny.

§ 16

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

(1) Dodavatel, který dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací
materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů
za účelem uvádění do oběhu, musí být pro tuto činnost registrován u
Ústavu. Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál révy,
chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než
konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu.
Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavatele, který vyrábí
nebo dováží sazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné
žádosti osobu^4), která

a) prokáže odbornou způsobilost; při uznávání odborné způsobilosti nebo
jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje
podle zvláštního právního předpisu^7b),

b) uhradí správní poplatek^8).

(2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost

a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie

1. výučního listu nebo maturitního vysvědčení v oboru zahradník, nebo v
příbuzném zemědělském oboru, nebo

2. vysokoškolského diplomu v oblasti zemědělství^8a), nebo

b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže
svoji odbornou způsobilost podle písmene a).

(3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle
odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně
ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského
vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování
teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit
registraci.

(4) Žádost o registraci obsahuje

a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu,
identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo
podnikání, liší-li se toto od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), u
právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě
umístění organizační složky na území České republiky,

b) druh a rozsah činnosti, na niž je žádána registrace, v případě
dodavatele rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů také výčet
převažujících ovocných rodů a druhů,

c) jméno a příjmení osoby odpovědné za výkon registrované činnosti,

d) registrační číslo, bylo-li již osobě žádající o registraci dříve
přiděleno podle zvláštního právního předpisu^5).

(5) Ústav registraci zruší

a) na žádost registrované osoby,

b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou
tímto zákonem, nebo

c) zjistí-li, že registrovaná osoba již déle než tři roky nevykonává
žádnou činnost podléhající registraci podle odstavce 1.

(6) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, s výjimkou
dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů
a okrasných druhů, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením
činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl
tuto činnost ukončit. Pokud dodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl
ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující
den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti
stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo
a dodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo.

(8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6.

(9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle
odstavce 6 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s
určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny
za účelem jejího prodeje konečnému spotřebiteli.

(10) Dodavatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu konformní rozmnožovací
materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů
a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d,
je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech,
které stanoví prováděcí právní předpis. Rozsah výroby nemusí oznamovat
dodavatelé, kteří uvádí do oběhu na území České republiky konformní
rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál
ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních
podmínek podle § 3d pouze neprofesionálnímu konečnému spotřebiteli, a
to v kontejnerech nebo sadbovačích.

(11) Dodavatelé registrovaní podle odstavce 1 a dodavatelé evidovaní
podle odstavce 6 jsou povinni nahlásit Ústavu každou změnu týkající se
údajů uvedených v odstavci 4 písm. a) až c) a v odstavci 6 ve lhůtě do
90 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor
oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavatel, který
vyrábí konformní rozmnožovací materiál a rozmnožovací materiál ovocných
rodů a druhů určený pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních
podmínek, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce.

(13) Vzor formuláře pro oznámení rozsahu výroby v kalendářním roce
podle odstavce 10 je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

§ 17

Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob

(1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen "smlouva") s
právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů
podle § 7 odst. 2 a § 22 odst. 3, jestliže

a) je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů,

b) při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a
způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou
neoprávněnou výhodu.

(2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek
množitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím
právním předpisem, pokud

a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle
odstavce 10,

b) čestně prohlásí, že nemá na provádění přehlídek množitelských
porostů osobní zájem,

c) se podpisem pověření písemně zavázala dodržovat pravidla platná pro
úřední zkoušky,

d) provádí přehlídky množitelských porostů podle platných metod a

e) souběžné úřední ověřovací přehlídky množitelských porostů probíhaly
po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky
přehlídek množitelských porostů prováděných žadatelem o pověření.

(3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků
rozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou
pro uznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osiva, pokud

a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle
odstavce 10,

b) provádí odběr vzorků podle platných mezinárodních metod a

c) souběžné úřední ověřovací odběry vzorků rozmnožovacího materiálu
probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s
výsledky odběrů vzorků rozmnožovacího materiálu prováděných žadatelem o
pověření.

(4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být

a) nezávislá osoba,

b) zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou,
úpravou nebo uváděním do oběhu osiva, nebo

c) zaměstnanec dodavatele; zaměstnanec dodavatele však může provádět
činnost podle odstavce 3 pouze u partií osiva tohoto dodavatele,
není-li mezi zaměstnavatelem, dodavatelem vzorkovaného osiva a Ústavem
dohodnuto jinak.

(5) Pověření podle odstavců 2 a 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a
způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(6) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osiv
rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při
uznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osiv nebo k
ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí
podle § 12b odst. 5, pokud

a) vedoucí laboratoře má odbornou způsobilost podle odstavce 10,

b) laboratoř se nachází v odpovídajících prostorách a je vybavena
zařízením stanoveným vyhláškou,

c) zkoušení osiva probíhá v souladu s metodami, stanovenými prováděcím
právním předpisem a

d) souběžné úřední ověřovací laboratorní zkoušky osiva probíhaly po
dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky
laboratorních zkoušek osiva prováděných žadatelem o pověření.

(7) Pověřenou laboratoří podle odstavce 6 může být

a) laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a
uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, nebo

b) laboratoř dodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět
zkoušky pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi tímto
dodavatelem, dodavatelem zkoušeného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.

(8) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic
zeleniny. Pro tento postup platí odstavec 6 obdobně.

(9) Ústav může pověřit fyzickou nebo právnickou osobu k provádění
vzorkování a testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů,
chmele a révy za účelem

a) uznávání rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního nebo
certifikovaného rozmnožovacího materiálu, nebo

b) kontroly konformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího
materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu
za zvláštních podmínek.

(10) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou

a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském
nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo v oblasti
přírodních věd se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v
oboru,

b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech
zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo

c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel
prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí
organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně 3 měsíců a
praktické podle povahy činnosti, kterou bude pověřená osoba vykonávat.

(11) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních
příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního
předpisu^7b).

(12) Ústav zajišťuje vstupní proškolení a přezkoušení teoretických a
praktických dovedností žadatele o pověření a pravidelné proškolování a
přezkušování pověřených osob minimálně jednou za dva roky.

(13) Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 9 jsou povinny

a) provádět úkony, které jsou předmětem pověření, podle metodik,
jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou, a v souladu s platnými
mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,

b) vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo
pověření, a na vyžádání Ústavu ji předložit,

c) komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě,

d) hlásit Ústavu neprodleně každou změnu osoby pověřené k vykonávání
činností, které jsou předmětem pověření, a to prostřednictvím
formuláře, který stanoví prováděcí právní předpis, a

e) vytvářet záznamy jen o skutečně provedených úkonech a uvádět do nich
jen údaje vyplývající z vlastního zjištění.

(14) Úkony prováděné pověřenou osobou podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9
podléhají dozoru Ústavu. Ústav zruší pověření na žádost pověřené osoby
a může pověření zrušit, pokud pověřená osoba

a) poruší podmínky stanovené pověřením nebo neplní opakovaně povinnosti
stanovené v odstavci 13,

b) opakovaně nesplní požadavky pro shodnost v následné kontrole,

c) nesplní pokyny Ústavu týkající se provedeného dozoru ve stanovené
lhůtě, nebo

d) po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je
předmětem pověření.

(15) Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14 písm. a) až
c), lze pověření udělit znovu až po uplynutí 3 let ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o zrušení pověření. Osobě, které bylo pověření
zrušeno podle odstavce 14 písm. d) nebo na její žádost, lze pověření
udělit znovu bez časového omezení. Osobě, s níž byla uzavřena smlouva
nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný
finanční nebo hmotný nárok.

(16) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) podrobnosti kvalifikační a technické způsobilosti a rozsah znalostí
osob podle odstavce 1 a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti
podle odstavce 10,

b) podrobnosti provádění úkonů podle odstavců 1 až 3, 6, 8 a 9,
úředního dozoru, četnost provádění minimální následné kontroly a způsob
jejího provádění,

c) požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob,

d) výčet platných mezinárodních metod a

e) vzor formuláře žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích
zkušebních úkonů, vzor formuláře žádosti o pověření nebo o změnu v
předmětu pověření a vzor formuláře pro hlášení změn osob pověřených k
vykonávání činností, které jsou předmětem pověření.

§ 18

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

(1) Dovážet ze třetích zemí lze rozmnožovací materiál

a) odrůdy registrované v České republice, jde-li o druh uvedený v
druhovém seznamu,

b) okrasného druhu a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu,

c) odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, v případě rozmnožovacího
materiálu ovocných rodů a druhů a révy též v jednom z úředních seznamů
odrůd členských států,

d) odrůdy chráněné podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech
Společenství^4b).

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) a c) smí být
dovážen ze třetí země, jíž byla podle předpisů Evropské unie udělena
rovnocennost pro osivo pro daný druh,

a) je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál
předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný
rozmnožovací materiál nebo se jedná o obchodní osivo nebo standardní
osivo a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo
obdobnými platnými doklady jiného oprávněného orgánu, nebo

b) jedná-li se o osivo s neukončenou certifikací uznávané podle § 4
odst. 13.

(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených
v druhovém seznamu smí být dovážen ze třetích zemí, splňuje-li
požadavky stanovené v § 25.

(4) Pouze s povolením Ústavu lze dovážet ze třetí země

a) rozmnožovací materiál odrůdy druhu z druhového seznamu, která není
registrovaná a není zapsaná ve společném katalogu odrůd a je uvedena v
seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle
schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, za
předpokladu, že tento rozmnožovací materiál bude na základě smlouvy
mezi dodavatelem v České republice a osobou třetí země rozmnožován nebo
upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiál,

b) rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů za předpokladu, že
splňuje minimálně požadavky kladené na konformní rozmnožovací materiál,

c) rozmnožovací materiál révy, stanoví-li tak předpis Evropské
unie^8b), přičemž poskytuje stejné záruky jako rozmnožovací materiál
vyprodukovaný v Evropské unii; do vydání předpisu Evropské unie^8b) lze
rozmnožovací materiál révy dovážet ze třetích zemí s povolením Ústavu
pouze,

1. byl-li úředně uznán v zemi původu,

2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 3 odst. 4,
v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d),

3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst.
17 písm. a) až c), písm. f) a h),

4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,

5. splňuje-li požadavky § 23 odst. 7,

d) rozmnožovací materiál chmele, poskytuje-li stejné záruky jako
rozmnožovací materiál vyprodukovaný v České republice, a

1. byl-li úředně uznán v zemi původu,

2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 7 odst. 6
písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d),

3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst.
17 písm. a) až c) a písm. f) a h),

4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,

e) sazenice zeleniny, pokud splňují požadavky stanovené v § 15 a
zvláštním právním předpisu^5).

(5) Ústav vydá povolení k dovozu ze třetích zemí rozmnožovacího
materiálu podle odstavce 4 osobě, která

a) umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu,

b) uhradí správní poplatek^8) a

c) v žádosti o povolení uvede

1. u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo
trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa
trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo, včetně
přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní
firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na
území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby,
která dovoz zajišťuje,

2. množství a kategorii, případně generaci rozmnožovacího materiálu,

3. vědecký název druhu a název odrůdy,

4. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu,
identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby,
která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálem
po propuštění celním orgánem do celního režimu nakládat; u právnických
osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

5. jméno, příjmení, bydliště a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby,
které je rozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího
materiálu smluvně určen; u právnických osob obchodní firmu,
identifikační číslo a sídlo,

6. že rozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován
nebo upraven, bude beze zbytku vyvezen, nedojde-li v roce, ve kterém
byl vyroben, k registraci odrůdy,

7. účel dovozu rozmnožovacího materiálu a

8. identifikaci zahraničního odběratele vyrobeného materiálu.

(6) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, který navrhuje
jeho propuštění do celního režimu volného oběhu nebo aktivního
zušlechťovacího styku, je povinen

a) předložit celnímu úřadu písemné prohlášení potvrzující, že jsou
splněny podmínky podle odstavců 1 až 3,

b) předložit celnímu úřadu povolení Ústavu podle odstavce 4,

c) jedná-li se o mimořádné případy podle § 40, předložit celnímu úřadu
písemné prohlášení o splnění mimořádných podmínek.

(7) Při dovozu rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí podle odstavce
6 celní úřad

a) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné
prohlášení podle odstavce 6 písm. a),

b) neprodleně informuje Ústav, pokud k zásilce není předloženo povolení
Ústavu podle odstavce 6 písm. b), který rozhodne o způsobu dalšího
nakládání s rozmnožovacím materiálem,

c) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné
prohlášení podle odstavce 6 písm. c),

d) informuje Ústav v případě důvodného podezření, že zásilka nesplňuje
podmínky podle odstavců 1 až 3 nebo podle § 40, který rozhodne o
způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem.

(8) Ze třetích zemí nesmějí být dováženy

a) směsi osiv pro zemědělskou výrobu,

b) rozmnožovací materiál odrůd, které obsahují geneticky modifikované
organismy, s výjimkou případů povolených podle zvláštního právního
předpisu^1a).

(9) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit
Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu
předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného
rozmnožovacího materiálu, standardního osiva, konformního
rozmnožovacího materiálu, obchodního osiva, standardního rozmnožovacího
materiálu révy a chmele, okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a
sazenic zeleniny nejpozději do 7 dnů od propuštění do celního režimu
volného oběhu.

(10) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen
oznámit Ústavu písemně nebo v elektronické podobě

a) botanický název druhu,

b) název odrůdy, popřípadě klonu; u štěpovaných sazenic se tento údaj
uvede pro podnož i pro roub,

c) kategorii a generaci,

d) typ rozmnožovacího materiálu,

e) zemi původu a úřední kontrolní orgán,

f) zemi odeslání, je-li jiná než země původu,

g) množství,

h) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo
trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa
trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo, včetně
přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní
firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na
území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby,
která dovoz zajišťuje,

i) datum dovozu,

j) číslo partie,

k) účel dovozu,

l) místo uložení rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny.

(11) Dodavatel je povinen oznámit Ústavu před uvedením do oběhu v České
republice rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu
a bude uveden do oběhu na území České republiky způsobem uvedeným v
odstavci 10, s výjimkou dodavatelů rozmnožovacího materiálu okrasných
druhů, ovocných rodů a druhů a révy. Pro toto oznámení se použije
formulář oznámení dovozu.

(12) Vzor formuláře oznámení dovozu ze třetích zemí a vzor žádosti o
povolení dovozu ze třetích zemí jsou zveřejněny na internetových
stránkách Ústavu.

(13) Celní úřad poskytuje spolu s informací podle odstavce 7 písm. b) a
d) Ústavu také informace z celního prohlášení o

a) odesílateli a příjemci zboží,

b) sazebním zařazení a popisu zboží,

c) čisté hmotnosti v kg a

d) zemi původu zboží.

(14) Poskytnutí informací podle odstavce 7 písm. b) a d) a podle
odstavce 13 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

§ 19

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(1) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení rodu a
druhu, popřípadě klonu nebo formy k odlišení pěstitelských nebo
užitkových vlastností.

(2) Název odrůdy

a) musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu nebo u
druhů uvedených ve zvláštním právním předpisu^2) v kategoriích
šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů,
základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál,
standardní osivo a standardní rozmnožovací materiál révy a chmele,

b) musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálu a
rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a
uvádění do oběhu za zvláštních podmínek, s výjimkou podnoží nepatřících
žádné odrůdě,

c) se neuvádí u obchodního osiva; označení odrůdy může být použito jen
jako informace dodavatele rozmnožovacího materiálu, a to v případech,
kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná,

d) se neuvádí u podnoží, které nenáleží žádné odrůdě; v tomto případě
se místo odrůdy uvede označení rodu, druhu, popřípadě mezirodového nebo
mezidruhového křížence,

e) u okrasných druhů se uvádí podle § 25.

(3) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo
je povolen jako obchodní osivo, musí být, s výjimkou rozmnožovacího
materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, uváděn do oběhu jen v obalech
uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho
záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin,
pytle, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.

(4) Pokud je rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 24a s
výjimkou rozmnožovacího materiálu révy a chmele uváděn do oběhu v
partiích o dvou nebo více rostlinách nebo částech rostlin, musí být
partie dostatečně homogenní. Balení nebo svazek musí být uzavřen tak,
aby nebylo možné oddělit jednotlivé rostliny bez poškození uzávěru či
vazby svazku a musí být označeny tak, že je odstranění návěsky
zneplatní.

(5) Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7 a §
24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí dodavatel, s výjimkou
rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, pod dozorem
Ústavu opatřit úřední pojistkou a úřední návěskou, které musí být při
uvedení do oběhu s obalem trvale spojeny. Náklady na pořízení úředních
pojistek a úředních návěsek hradí dodavatel. Toto ustanovení se
vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat
systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dodavatel vede
evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých
kategorií a generací rozmnožovacího materiálu.

(6) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být
znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k
opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední
návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové
uzavření provedl. Dojde-li z důvodu poškození nebo nutnosti použití
jiných obalů k novému balení a označování rozmnožovacího materiálu,
probíhá toto nové balení a označování pod úředním dozorem a dodavatel o
provedené manipulaci vystaví protokol. Tento protokol Ústav následně
potvrdí.

(7) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a
vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.

(8) Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou
révy, chmele, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů, malých balení,
standardního osiva, osiva s neukončenou certifikací, osiva úředně
nezapsaných odrůd a rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního
materiálu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového
procentuálního zastoupení ve směsi,

b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní osivo,

c) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, nejde-li o
směs osiv obsahující krmné plodiny,

d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

e) hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu v obalu; v
případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin,
obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační
poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností; u sadby
brambor též velikostní třídění,

f) druh chemického ošetření a použitý přípravek na ochranu rostlin,

g) označení dodavatele,

h) označení certifikačního úřadu a státu nebo jejich počáteční písmena,

i) označení země výroby,

j) označení "geneticky modifikovaný organismus" u osiva pocházejícího z
geneticky modifikovaného organismu,

k) označení "pravidla a normy EU".

(9) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osiva nebo alespoň
klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena
slova "znovu přezkoušeno (měsíc a rok)".

(10) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, standardní
osivo, obchodní osivo a směsi osiv musí být označovány návěskou
předepsaného rozměru, barvy a obsahu.

(11) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů,
základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál
chmele, révy a ovocných rodů a druhů, připraví a opatří pod dohledem
Ústavu tento rozmnožovací materiál úřední návěskou.

(12) Osoba, která nakoupí rozmnožovací materiál zemědělských druhů,
zeleninových druhů a révy, je povinna uchovávat návěsku po dobu 1 roku.

(13) Návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva, standardního
rozmnožovacího materiálu chmele, konformního rozmnožovacího materiálu,
rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a
uvádění do oběhu za zvláštních podmínek a rozmnožovacího materiálu
okrasných druhů a ekologického heterogenního materiálu nesmějí být svým
vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.

(14) Osivo s neukončenou certifikací musí být kromě úřední návěsky
provázeno také úředním dokladem, jehož náležitosti stanoví prováděcí
právní předpis.

(15) Na úřední návěsce nebo na návěsce dodavatele a na obalu nebo
uvnitř obalu rozmnožovacího materiálu musí být uvedeno každé chemické
ošetření osiva, bylo-li použito. Požadavky na označování obalů osiva
informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny
nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.

(16) Na každé návěsce nebo dokladu podle tohoto zákona doprovázejících
rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy musí být jasně
vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(17) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,

b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 5,

c) náležitosti a požadavky, které musí splňovat úřední návěska a
návěska dodavatele pro jednotlivé druhy, včetně způsobu vyplňování
požadovaných údajů na návěsky,

d) požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených
Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

e) opatření pro označování a balení směsí osiv, včetně náležitostí
návěsky,

f) požadavky, které musí splňovat úřední návěska základního
rozmnožovacího materiálu a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

g) požadavky, které musí splňovat úřední návěska a úřední doklad osiva
s neukončenou certifikací,

h) požadavky, které musí splňovat úřední návěska šlechtitelského
rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňů,

i) požadavky na návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva a
standardního rozmnožovacího materiálu chmele,

j) požadavky, které musí splňovat zvláštní návěska rozmnožovacího
materiálu uváděného do oběhu s klíčivostí nižší, než stanoví prováděcí
právní předpis, a zvláštní návěska osiva uváděného do oběhu před
ukončením úřední zkoušky klíčivosti,

k) údaje požadované v protokolu podle odstavce 6 a postup při novém
balení a označování rozmnožovacího materiálu podle odstavce 6,

l) údaje požadované ve formuláři pro vedení evidence návěsek u
dodavatele podle odstavce 5,

m) barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího
materiálu,

n) požadavky, které musí splňovat úřední návěska standardního
rozmnožovacího materiálu révy.

(18) Požadavky na označování a balení rozmnožovacího materiálu
ekologického heterogenního materiálu uváděného do oběhu, které je
dodavatel povinen plnit, jsou stanoveny v čl. 7 nařízení Komise (EU)
2021/1189.

(19) Vzor úřední návěsky, vzor návěsky dodavatele, vzor protokolu podle
odstavce 6 a vzor formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele
zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.

(20) Označení konformního rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a
druhů a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro
uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d uváděného do oběhu
na území České republiky pouze neprofesionálnímu konečnému
spotřebiteli, a to v kontejnerech nebo sadbovačích, lze omezit na
uvedení druhu, odrůdy, podnože v případě štěpovaného rozmnožovacího
materiálu a registračního čísla dodavatele, který rozmnožovací materiál
vyrobil.

§ 19a

Malé balení

(1) Osivo se smí uvádět do oběhu v malém balení (dále jen "malé
balení"), jsou-li splněny požadavky na nejvyšší povolenou hmotnost
malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u
jednotlivých druhů stanovené vyhláškou.

(2) Malé balení musí být při uvádění do oběhu opatřeno návěskou
dodavatele nebo potiskem obalu, které obsahují zejména

a) označení druhu (latinsky, česky, popřípadě v obou jazycích) nebo
druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve
směsi,

b) označení odrůdy, popřípadě odrůd u směsi osiv, nejde-li o obchodní
osivo,

c) údaj o kategorii a generaci, nejde-li o obchodní osivo nebo směs
osiv,

d) číslo partie,

e) označení dodavatele,

f) hmotnost nebo počet kusů osiva v obalu; v případě, že byly použity
granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné
pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého
osiva a celkovou hmotností,

g) údaje o dodatečné úpravě mořením, inkrustací, obalováním nebo jinou
úpravou.

(3) Obal malého balení musí být zajištěn tak, aby jej nebylo možno
otevřít bez zjevného poškození, údaje na něm musí být srozumitelné pro
spotřebitele a smí být znovu uzavřen pouze pod úředním dozorem.

(4) Za malé balení je považováno rovněž balení vzniklé rozvažováním z
větších obalů, provádí-li tuto činnost osoba, která splnila registrační
nebo ohlašovací povinnost podle § 16, a jsou-li dodržena všechna
ustanovení odstavců 1, 2 a 3.

(5) Směsi osiv nesmějí být při prodeji konečnému spotřebiteli
rozvažovány.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený
počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů,

b) způsob označování malého balení.

(7) Požadavky pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu
ekologického heterogenního materiálu v malých baleních jsou stanoveny v
čl. 7 odst. 2 až 5 a příloze II nařízení Komise (EU) 2021/1189.

§ 20

Zákaz klamání

(1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou
nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech,
které mohou vyvolat nesprávné představy o jejich obsahu.

(2) Jako rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný
materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do
oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiál podle
tohoto zákona, nesmí být použito označení "vhodný k setí" nebo "vhodný
k sázení", popřípadě obdobné označení.

§ 21

Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady

Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou
sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba
delší. U víceletých druhů je záruční doba 2 roky a běží od prvního dne
kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve
kterém dosáhla odrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti
odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

§ 22

Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu

(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny uváděných do
oběhu

a) provádí přezkoumání vlastností rozmnožovacího materiálu a sazenic
zeleniny,

b) kontroluje dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů
k němu osobami uvádějícími rozmnožovací materiál a sazenice zeleniny do
oběhu,

c) kontroluje dodržování požadavků stanovených nařízením Komise (EU)
2021/1189 pro výrobu a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu
ekologického heterogenního materiálu a

d) koná správní řízení, zjistí-li, že byl porušen tento zákon nebo
prováděcí právní předpis k němu.

(2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny a
standardního osiva zeleniny provádí pomocí vegetačních zkoušek
následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové
čistoty. Zjistí-li, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a
odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhu. Ústav tato
opatření zruší, pokud zjistí, že osivo splňuje požadavky na odrůdovou
pravost a odrůdovou čistotu.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího
materiálu chmele pomocí vegetačních zkoušek k ověření jeho odrůdové
pravosti a odrůdové čistoty. K zajištění vegetačních zkoušek chmele
může Ústav uzavřít smlouvu podle § 17 odst. 1.

(4) Ústav provádí na základě oznámení o rozsahu výroby podle § 16 odst.
10 minimálně jednou ročně kontrolu konformního rozmnožovacího materiálu
ovocných rodů a druhů a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů
určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d.

(5) Vzorky rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny při kontrole v
oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu.

(6) Ústav provádí namátkovou kontrolu kvality moření osiva uvedeného do
oběhu.

(7) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni

a) zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál nebo sazenice
zeleniny u dodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na
místě, že rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny určené k prodeji
nemají vlastnosti stanovené tímto zákonem, nebo nejsou označeny názvem
druhu, názvem odrůdy nebo názvem dodavatele v případě, kdy to stanoví §
19,

b) kontrolovat v uzavřené pěstební oblasti dodržování povinností podle
§ 7 odst. 4.

(8) Ústav zvláštním opatřením dodavateli

a) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu nebo sazenic
zeleniny, jejichž vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu a vyhlášce, a
to do doby zjednání nápravy, pokud je tato možná,

b) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu, nesplňuje-li
požadavky na označování názvem odrůdy podle § 19 odst. 2 písm. a) nebo
b),

c) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu označeného
klamavými údaji (§ 20 odst. 1),

d) zakáže uvedení do oběhu standardního osiva nebo rozmnožovacího
materiálu chmele, zjistí-li, že toto osivo nebo rozmnožovací materiál
chmele nesplňují požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu;
Ústav opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na
odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje,

e) nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného
rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti
nesplňují požadavky tohoto zákona nebo jeho prováděcího předpisu, anebo
jejichž uvedení do oběhu by mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo
životní prostředí; přitom určí způsob jejich likvidace,

f) nařídí ošetření, popřípadě odstranění rozmnožovacího materiálu
ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, který na základě provedené
vizuální kontroly není prost škodlivých organismů.

(9) Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba je povinna poskytnout
pověřeným zaměstnancům Ústavu účetní evidenci a daňové doklady, které
obsahují čísla partií rozmnožovacího materiálu.

(10) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje
požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav
zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) četnost a způsob provádění kontroly podle odstavce 6,

b) pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek.

(12) Vzor protokolu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku
na vegetační zkoušku zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.

HLAVA TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ REŽIM OBĚHU OSIVA A SADBY

§ 23

Rozmnožovací materiál révy

(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán
jako rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál,
certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací
materiál, nebo pokud se jedná o rozmnožovací materiál ekologického
heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

(2) Standardní rozmnožovací materiál révy lze uvádět do oběhu, pouze
pokud se nejedná o rozmnožovací materiál určený k použití jako podnož a
zároveň, pokud jde o

a) registrovanou odrůdu,

b) odrůdu, jejíž uvádění do oběhu bylo úředně povoleno,

c) odrůdu, která již není registrovaná, ale která byla registrována
nejpozději do 31. 12. 1971 a existuje její úřední popis odrůdy,

d) odrůdu, která je zapsána alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd
členských států, nebo

e) odrůdu chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech
Společenství^4b).

(3) Odrůdy uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a e) musí být udržovány
udržovacím šlechtěním.

(4) Ministerstvo může povolit uvádět do oběhu rozmnožovací materiál
révy určený pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování
genetické rozmanitosti.

(5) Je-li rozmnožovací materiál révy určen a dostatečně oddělen k
vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(6) Rozmnožovací materiál révy vyráběný a uváděný do oběhu musí
pocházet z identifikovatelné partie.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy
požadavky na množitelské porosty a požadavky na vlastnosti
rozmnožovacího materiálu.

§ 23a

Rozmnožovací materiál chmele

(1) Rozmnožovací materiál chmele může být uváděn do oběhu jako

a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo

b) standardní podle § 3 odst. 1 písm. c).

(2) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen

a) sledovat kritické body, které ovlivňují výrobu rozmnožovacího
materiálu chmele, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3
let ode dne uvedení rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost ji
zpřístupnit Ústavu,

b) v případě výskytu škodlivých organismů snižujících kvalitu
rozmnožovacího materiálu chmele, které jsou uvedeny ve vyhlášce,
odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je laboratoři nebo
osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,

c) pěstovat rozmnožovací materiál v oddělených partiích; při použití
mikrorozmnožování je partií rozmnožovací materiál pocházející z jednoho
meriklonu, a

d) zajistit výsadbu srovnávacích porostů jednotlivých odrůd a klonů
určených ke kontrole odrůdové pravosti rozmnožovacího materiálu
vyrobeného mikrorozmnožováním.

(3) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen vést evidenci
o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé
organismy, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele,
nákupu a prodeji podle partií a o srovnávacích porostech po
jednotlivých meriklonech, a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne
odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do
oběhu.

(4) Standardní rozmnožovací materiál chmele uváděný do oběhu musí
splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou.
Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel, který
je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti
rozmnožovacího materiálu chmele uváděného do oběhu.

(5) Dodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiál chmele, je
dále povinen

a) odebírat vzorky z každého meriklonu a vysadit je pro účely následné
kontroly nebo zajistit Ústavu přístup k porostům prokazatelně vysazeným
u odběratele kontrolované sadby,

b) vést a uchovávat po dobu 3 let evidenci o

1. původu meriklonu použitého k výrobě,

2. počtu kusů vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a o
osobě, jíž byl předán,

3. množství standardního rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním
podniku a

4. vlastnostech vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a

c) předkládat na vyžádání Ústavu evidenci podle písmene b) ke kontrole.

(6) Ústav provádí kontrolu dodržování povinností stanovených v
odstavcích 2 až 5 a následnou kontrolu vyrobeného standardního
rozmnožovacího materiálu chmele. Pro účely následné kontroly odrůdové
pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou odebírá Ústav vzorky z
vyrobeného rozmnožovacího materiálu chmele.

(7) Rozmnožovací materiál chmele množený mikrorozmnožováním lze uvádět
do oběhu pouze jako standardní rozmnožovací materiál podle § 3 odst. 1
písm. c).

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího
materiálu chmele a na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele,

b) kritické body sledované ve výrobním procesu rozmnožovacího materiálu
chmele,

c) náležitosti evidence o kontrole kritických bodů rozmnožovacího
materiálu chmele,

d) postup při odběru vzorků rozmnožovacího materiálu chmele,

e) způsob provádění mikrorozmnožování,

f) způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu chmele a

g) seznam škodlivých organismů, které snižují kvalitu rozmnožovacího
materiálu chmele.

§ 24

Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů

(1) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů může být uváděn do
oběhu jako

a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a),

b) konformní podle § 3 odst. 1 písm. d),

c) uváděný do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, nebo

d) rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který
byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU)

(2) Uvádět do oběhu lze uznaný nebo konformní rozmnožovací materiál
odrůdy ovocného rodu nebo druhu, která

a) je registrovaná alespoň v jednom členském státě,

b) je chráněná podle odrůdového práva alespoň v jednom členském státě
nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových
právech Společenství^4b),

c) je předmětem žádosti o registraci v kterémkoliv členském státě nebo
je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b) a zpráva
vypracovaná příslušným úředním subjektem v Evropské unii nebo ve třetí
zemi prokazuje, že odrůda je odlišná, uniformní a stálá (§ 26 odst. 3
až 5); tento rozmnožovací materiál nelze uvádět do oběhu do doby
registrace odrůdy nebo do doby udělení ochranných práv k odrůdě, nebo

d) je registrována alespoň v jednom členském státě jako odrůda s úředně
uznaným popisem odrůdy.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na ovocné rody a druhy
uvedené v druhovém seznamu a na jejich křížence, dále na podnože a
ostatní části rostlin jiných rodů nebo druhů a na jejich křížence,
je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál těchto rodů a druhů nebo
jejich kříženců.

(4) Je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určen a
dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením
tohoto zákona.

(5) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů je při
rozmnožování a výrobě povinen

a) zjišťovat a monitorovat kritické body, které ovlivňují jakost
rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, vést o nich evidenci a
uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne schválení uvádění
rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost je zpřístupnit Ústavu,

b) v případě výskytu organismů snižujících jakost rozmnožovacího
materiálu odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je příslušné
laboratoři^5) nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,

c) zajistit, aby partie byly identifikovatelné a rozlišitelné.

(6) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě
dodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést
evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé
organismy, nákupu a prodeji podle partií a uchovávat ji nejméně po dobu
3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho
uvedení do oběhu.

(7) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, který
během balení, skladování, přepravy nebo při uvádění do oběhu
rozmnožovací materiál různého původu smíchá nebo dá dohromady, je
povinen vést evidenci o jeho složení a původu a uchovávat záznamy po
dobu nejméně 3 let ode dne smíchání nebo dání dohromady.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti
množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a jejich uvádění do
oběhu, požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů a podrobnosti
vedení evidence kritických bodů.

§ 24a

Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy
a ovocných rodů a druhů

(1) Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu
chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavatel Ústavu. Žádost
kromě náležitostí podle správního řádu a náležitostí uvedených v § 5
odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 písm. a) až d) obsahuje

a) název rodu a druhu, popřípadě označení klonu,

b) zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,

c) úřední popis odrůdy, je-li odrůda rozmnožovaná dodavatelem podle § 4
odst. 4 písm. a) bodu 5,

d) název skupiny porostů, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Při uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu
chmele, révy, ovocných rodů a druhů se postupuje obdobně podle
ustanovení § 5 odst. 2 až 6 a § 6 odst. 3 až 6.

(3) Uznávací list o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího
materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů obsahuje

a) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu^4),
místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od
místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a identifikační číslo; u
právnických osob obchodní firmu^4) nebo název, sídlo, popřípadě
umístění organizační složky na území České republiky a identifikační
číslo,

b) přidělené číslo registrace podle § 16,

c) název rodu a druhu, název odrůdy, popřípadě označení klonu,

d) název skupiny porostů a její výměru,

e) výsledek přehlídky množitelského porostu,

f) kategorii, generaci a zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí
právní předpis,

g) množství uznaného rozmnožovacího materiálu.

(4) Uznávací list vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí
uvedených v odstavci 3 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(5) Při uznávání osiva ovocných rodů a druhů se postupuje podle § 6, s
tím, že žádost o uznání může obsahovat i zdravotní třídu.

(6) Ustanovení § 7 se použije obdobně pro množitelské porosty a
rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou skupiny porostů u rozmnožovacího
materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů.

§ 25

Rozmnožovací materiál okrasných druhů

(1) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu pod
názvem odrůdy, pouze jedná-li se o odrůdu

a) registrovanou,

b) chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech
Společenství^4b),

c) obecně známou, nebo

d) zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem, u kterého je uložen i její
popis, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí

a) být druhově pravý a čistý, a je-li označen názvem odrůdy, také
odrůdově pravý a odrůdově čistý,

b) být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organismů a
jejich projevů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy
nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití,

c) být prostý vad a poškození, které by mohly snížit jeho kvalitu,

d) vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivo,

e) vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho
použití jako rozmnožovacího materiálu,

f) u citrusů

1. pocházet z původního materiálu, u kterého bylo ověřeno, že
nevykazuje žádné příznaky jakýchkoliv virů, virům podobných organismů a
chorob, a to i v posledním vegetačním období,

2. v případě roubování být naroubován na podnože, které nejsou citlivé
na viroidy,

g) u cibulí květin pocházet přímo z materiálu, u kterého bylo v porostu
prokázáno, že je prostý škodlivých organismů, chorob a jejich projevů.

(3) Dodavatel odpovídá za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu
okrasných druhů, přičemž je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin,
druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle
druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti
stanovené prováděcím právním předpisem. Dodavatel opatří rozmnožovací
materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V
případě prodeje rozmnožovacího materiálu konečnému spotřebiteli se
mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o
zboží. Je-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením
skupiny rostlin, dodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby
nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůd. K označení používá
dodavatel vlastní návěsky.

(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí
pocházet z identifikovatelné partie. Rozmnožovací materiál okrasných
druhů pocházející z různých partií smí být uváděn do oběhu v jedné
dodávce; dodavatel je v tomto případě povinen vést záznamy o složení a
původu jednotlivých partií. Ustanovení věty první a druhé se nevztahují
na rozmnožovací materiál okrasných druhů, který je uváděn do oběhu
konečnému spotřebiteli.

(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů, je
povinen

a) identifikovat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které
ovlivňují kvalitu materiálu, a o výsledcích kontroly vést záznamy,

b) zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálu skupin rostlin,
nebo druhů nebo odrůd podle odstavce 2,

c) zajistit, aby partie rozmnožovacího materiálu byly pěstovány
odděleně a byly rozeznatelné,

d) vést záznamy o nákupu a prodeji rozmnožovacího materiálu a uchovávat
je po dobu 1 roku,

e) odebírat vzorky, pokud je to nutné pro provedení laboratorního
rozboru.

(6) Je-li rozmnožovací materiál okrasných druhů určen a dostatečně
oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují rovněž na rozmnožovací
materiál rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě a
intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných na zemědělské půdě jako
vánoční stromky (dále jen "vánoční stromky"), pokud doba jejich
pěstování nepřekročí 10 let (dále jen "doba sklizně"); dojde-li k
překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu
rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke
stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném
využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu rychlerostoucích dřevin
nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku,
popřípadě ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem
ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným
způsobem.

(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu,
pěstování, popřípadě i o vlastnostech rozmnožovacího materiálu
okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a vánočních stromků a
náležitosti popisu odrůdy podle odstavce 1 písm. d).

(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu jako
rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl
Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2018/848.

HLAVA ČTVRTÁ

ODRŮDOVÝ ŘÁD

§ 26

Podmínky pro registraci odrůdy

(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda

a) je odlišná podle odstavce 3,

b) je uniformní podle odstavce 4,

c) je stálá podle odstavce 5,

d) má užitnou hodnotu podle odstavce 6, není-li dále stanoveno jinak,

e) má název vyhovující požadavkům podle § 27,

f) má zajištěné udržovací šlechtění,

g) geneticky modifikovaná zahrnuje pouze geneticky modifikované
rostliny, které lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního
zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými
produkty; jsou-li rostliny nebo části rostlin takové odrůdy určeny pro
výrobu potravin nebo složek potravin, musí být tyto potraviny nebo
složky schváleny podle zvláštního zákona.^11)

(2) Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůd, jde-li o

a) komponenty hybridů,

b) odrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,

c) odrůdy zeleninových druhů kromě čekanky průmyslové, odrůdy chmele,
odrůdy ovocných druhů a odrůdy okrasných druhů,

d) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz mimo
členské státy,

e) odrůdy neuvedené pod písmeny a) až d), jejichž osivo je určeno pro
uvádění do oběhu v jiném členském státě, ve kterém byl požadavek užitné
hodnoty splněn při registraci odrůdy; toto ustanovení se nevztahuje na
odrůdy révy,

f) uchovávané odrůdy a

g) odrůdy dobrovolně registrované.

(3) Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje
projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy, známé v Evropské
unii. Za odrůdu známou v Evropské unii se považuje odrůda, která je v
den zahájení řízení o registraci odrůdy

a) zapsaná ve Státní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném
seznamu členského státu nebo ve společném katalogu odrůd,

b) v České republice nebo v členském státě v řízení o zápis do úředního
seznamu, nebo

c) uváděna do oběhu podle tohoto zákona.

(4) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v
projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků
používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně
očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.

(5) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých
do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy
zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního
rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.

(6) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností
ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé
pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití
anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé
vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností
odhlédnuto.

§ 27

Název odrůdy

(1) Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České
republice jako v jiném členském státě nebo členu Unie pro ochranu
nových odrůd rostlin^2). To neplatí, pokud název odporuje ustanovení
odstavce 2.

(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný
předpis Evropské unie^11a).

(3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy zemědělských a
zeleninových druhů stanovuje přímo použitelný předpis Evropské
unie^11b). Tato ustanovení se použijí obdobně i pro posouzení vhodnosti
názvu odrůdy ostatních druhů rostlin.

(4) Osoba, která podává žádost, je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců
před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující
požadavkům podle odstavců 1 a 2.

(5) Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdy ve Věstníku Ústavu. Námitku
proti názvu odrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu
názvu. O námitkách rozhoduje Ústav přiměřeně podle ustanovení správního
řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.

(6) Jestliže se po vydání rozhodnutí o registraci prokáže, že název
odrůdy v době rozhodnutí o registraci nevyhovoval požadavkům uvedeným v
odstavcích 1 až 3, musí být název odrůdy upraven v souladu s těmito
požadavky. Ústav může schválit dočasné používání původního názvu odrůdy
jako doplňkového označení.

§ 28

Podání žádosti o registraci odrůdy

(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu ve lhůtě zveřejněné na
internetových stránkách Ústavu. Pokud žadatel podá žádost opožděně,
odloží Ústav zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období.

(2) Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a
odrůdy okrasných druhů.

(3) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen "žadatel"), která

a) je držitelem šlechtitelských práv k odrůdě podle zvláštního
zákona^2) nebo držitelem odrůdového práva podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie^4b), nebo

b) podala žádost o udělení ochranných práv k odrůdě podle zvláštního
zákona^2) nebo odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie^4b) a o udělení ochranných práv k odrůdě ještě nebylo
rozhodnuto, nebo

c) je udržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního
zákona^2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4b), a
udržovací šlechtění odrůdy je zajištěno v České republice nebo v jiném
členském státě; v případě zemědělských nebo zeleninových druhů může být
odrůda udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná
kontrola udržovacího šlechtění.

(4) Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají bydliště, trvalý pobyt
nebo sídlo v České republice nebo v členském státě, musí k podání
žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit zástupce,
který má bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v
jiném členském státě.

§ 29

Řízení o registraci

(1) Žádost musí obsahovat

a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo
trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu
nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o
fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
v případě postupu podle § 28 odst. 4,

c) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického
třídění,

d) název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,

e) údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,

f) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob
zkoušení,

g) charakteristiku hlavních znaků odrůdy,

h) údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá,

i) informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda
zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém
zápisu,

j) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací
šlechtění prováděno,

k) informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob
zkoušení,

l) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.

(2) Při podání žádosti musí žadatel

a) uhradit správní poplatek,^8)

b) doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůdu, že
geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v
České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky
modifikovanými organismy a genetickými produkty v rozsahu umožňujícím
zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2.

(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve
žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu;
současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost
zamítne.

§ 30

Zkoušení odrůd

(1) Žadatel je povinen

a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a
jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě a na
místo podle požadavků zveřejněných na internetových stránkách Ústavu;
pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží
zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,

b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním
řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost
se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li
zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je
povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o
registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav
řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.

(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26,
jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.

(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné
hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž
výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněné na
internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro
ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.

(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila
se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.

(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního
zákona^3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo
právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou
prováděny pod odborným dozorem Ústavu.

(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci,
prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z
předpokladů pro registraci stanovených zákonem.

(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího
šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího
šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího
materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena
dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky
odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky
odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy
zamítne.

(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí
výsledky

a) žadateli o registraci,

b) dalším zájemcům na požádání.

(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení
komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá
jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy
žadatel požádá.

(10) Ústav zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě
žadatelem předloženého úředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky
pro registraci odrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici
vzorek rozmnožovacího materiálu odrůdy.

(11) U vybraných minoritních druhů Ústav provádí cyklické zkoušení
užitné hodnoty. Zkoušky užitné hodnoty pro tyto druhy nezačínají ve
zkušebním období následujícím po podání žádosti, ale probíhají v
určitých časových intervalech. Vybrané minoritní druhy a termíny
zahájení zkoušek užitné hodnoty jsou zveřejněny na internetových
stránkách Ústavu.

(12) Ústav po projednání s žadatelem odloží zahájení zkoušek odrůdy do
následujícího zkušebního období, pokud počet podaných žádostí o
registraci odrůdy přesáhne kapacitu zkušebních ploch obhospodařovaných
Ústavem.

§ 31

Odrůdová komise

(1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele
Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů
výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého
člena je jmenován náhradník.

(2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy
komise.

(3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou
ročně.

(4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise
přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo.

(5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří
nemají hlasovací právo.

(6) Odrůdová komise vydává stanovisko k

a) návrhu na zamítnutí žádosti o registraci odrůdy s ohledem na
nesplnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků
provedených zkoušek,

b) metodikám zkoušek užitné hodnoty.

Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.

§ 32

Rozhodnutí o registraci

Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo
ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jsou-li splněny
předpoklady uvedené v § 26 odst. 1.

§ 33

Zápis do Státní odrůdové knihy

(1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje

a) název odrůdy,

b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,

c) jméno a adresu žadatele,

d) jméno a adresu udržovatele odrůdy,

e) datum podání žádosti o registraci,

f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,

g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,

h) v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o
schválení pro uvádění do oběhu v České republice a údaje o funkci
genetické modifikace podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky
modifikovanými organismy a genetickými produkty, a pokud je odrůda
určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o
schválení podle zvláštního zákona^11),

i) v případě odrůdy ovocného druhu údaj úřední popis odrůdy nebo úředně
uznaný popis odrůdy,

j) dobu platnosti registrace,

k) v případě uchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou
odrůdu,

l) v případě odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek
údaj o tom, že se jedná o odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za
zvláštních podmínek a

m) v případě ekologické odrůdy údaj o tom, že se jedná o ekologickou
odrůdu.

(2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace,
uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o
udržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdy a v případě odrůd révy a
chmele též označení a udržovatele jejich klonů.

(3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem
od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování
rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného
pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové
knihy i tento název.

(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní
odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní,
odrůda geneticky modifikovaná, odrůda uchovávaná, odrůda vyšlechtěná
pro pěstování za zvláštních podmínek a ekologická odrůda se v seznamu
uvádí s tímto označením. V případě odrůd ovocného druhu se v seznamu
uvede údaj úřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdy.

(5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů
změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3.

(6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy
jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.

§ 34

Doba registrace

(1) Odrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od
roku zaregistrování odrůdy. Odrůda révy, chmele, ovocné a okrasné
dřeviny se registruje na dobu do konce třicátého kalendářního roku od
roku zaregistrování odrůdy.

(2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena.
Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní
moci rozhodnutí o žádosti.

(3) Žádost o prodloužení registrace předkládá udržovatel Ústavu
nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána
po této lhůtě, Ústav žádost zamítne.

(4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen
uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně
vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které
stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další
nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 se
použijí obdobně.

(5) Jestliže odrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1
písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10
let, v případě odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 30
let. Ústav zruší zápis ve Státní odrůdové knize udržovatele
registrované odrůdy, který nepodal žádost o prodloužení registrace.

(6) Ústav může usnesením, které pouze poznamená do spisu, prodloužit
registraci odrůdy ovocného rodu nebo druhu, pro kterou nebyla podána
žádná písemná žádost o prodloužení registrace, pokud takové prodloužení
slouží k zachování genetické rozmanitosti, udržitelné produkci nebo
slouží k jinému obecnému zájmu.

(7) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby
registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůda náleží k druhu
uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele podanou
nejpozději do uplynutí doby registrace stanovit lhůtu pro uznávání a
uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví
tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po
datu uplynutí doby registrace.

(8) Jestliže k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd byly lhůty
pro uznávání a uvádění do oběhu poskytnuty více členskými státy,
vztahuje se na uvádění do oběhu takové odrůdy ve všech členských
státech lhůta, která uplyne jako poslední.

(9) V případě geneticky modifikované odrůdy je doba platnosti
registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný
organismus, ze kterého odrůda sestává, povolen za účelem pěstování
podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a zákona o nakládání s geneticky
modifikovanými organismy a genetickými produkty.

§ 35

Udržování odrůdy

(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním
v České republice nebo v členském státě. Je-li udržovací šlechtění
prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda
registrována, spolupracuje Ústav v oblasti kontroly s dotčeným orgánem
jiného členského státu.

(2) Odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu může být udržována v
jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího
šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro
jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v
České republice nebo v jiném členském státě.

(3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,

a) může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy;
jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas
držitele šlechtitelských práv podle zákona o ochraně práv k odrůdám
rostlin^2) nebo držitele odrůdového práva podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie^4b),

b) další udržovatel je povinen uhradit správní poplatek za přijetí
žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v
množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to
Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě.
Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 písm. a) se použijí obdobně,

c) Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek
prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace;
náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel
odrůdy. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) se použije obdobně.

(4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací
šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize.
Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm.
c).

(5) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a
o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na
požádání Ústavu. V případě odrůdy révy a chmele jsou tyto záznamy
povinni vést udržovatelé každého zapsaného klonu odrůdy.

§ 35a

Registrace uchovávaných odrůd

(1) Jako uchovávaná odrůda může být registrována krajová odrůda nebo
odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená
genetickou erozí. Odrůda musí být významná z hlediska zachování
genetických zdrojů rostlin; Ústav může za účelem jejího posouzení
požádat o stanovisko osobu pověřenou podle zákona o genetických
zdrojích rostlin a mikroorganismů^3c). Jako uchovávaná odrůda může být
registrována odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu.

(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která

a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná
odrůda nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od
uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu
vymazána, nebo

b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech
Společenství^4b) nebo odrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto
ochranných práv.

(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu
odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí
o registraci uchovávané odrůdy. Jde zejména o informace

a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,

b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a
využíváním uchovávané odrůdy, nebo

c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin
a mikroorganismů^3c).

(4) Ústav může s ohledem na názvy uchovávaných odrůd, které byly známy
před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu
Evropské unie^11b), s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v
rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle
článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití
více názvů, pokud jsou historicky známy.

(5) Při registraci uchovávané odrůdy Ústav na základě informací
pověřené osoby^3c) určí oblast nebo oblasti původu dané odrůdy.

(6) Uchovávaná odrůda musí být udržována ve své oblasti původu.

(7) V případě, že uchovávaná odrůda zeleninového druhu byla
registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací
materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivo.

§ 35b

Registrace odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

(1) Jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může
být registrována odrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní
hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro
pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních
podmínek.

(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která

a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda
vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek nebo byla v průběhu
posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle §
34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo

b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám^2) nebo podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech
Společenství^4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto
ochranných práv.

(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu
odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí
o registraci odrůdy. Jde zejména o informace

a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,

b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a
využíváním odrůdy, nebo

c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin
a mikroorganismů^3c).

(4) Ústav může s ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za
zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit
odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie^11b), s výjimkou
případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí
strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu
odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky
známy.

§ 35c

Registrace odrůd s úředně uznaným popisem odrůdy

(1) Jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy může být registrována
odrůda ovocných druhů, jejíž rostliny nebo rozmnožovací materiál byly
uváděny do oběhu přede dnem 30. září 2012.

(2) Žádost o registraci odrůdy s úředně uznaným popisem obsahuje údaje
stanovené v § 29 odst. 1 písm. a) až e) a g).

(3) Při registraci odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy musí
registrovaná odrůda splňovat podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. a)
až c), e) a g).

(4) Ústav může od zkoušení pro registraci upustit, pokud k dané odrůdě
dříve existoval úřední popis odrůdy nebo pokud má k dispozici
dostatečné informace včetně popisných, umožňující schválení jako úředně
uznaný popis odrůdy.

(5) Další odrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se
považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, stanoví ministerstvo
vyhláškou.

§ 36

Kontrola odrůd po registraci

(1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které
byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.

(2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma
kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem
zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou
registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího
šlechtění.

(3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky
rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy
pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.

(4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle §
26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto
vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil
nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel
odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje
vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve
stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo
o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další
udržovatelé.

§ 37

Zrušení registrace

(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve
Státní odrůdové knize, jestliže

a) o to požádá udržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost
podat všichni udržovatelé,

b) odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou
registrace,

c) odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,

d) odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní
prostředí,

e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci;
Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o
registraci odrůdy hledí, jako by nebylo uděleno,

f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další
udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,

g) odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze
uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s
geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty

(2) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci
1 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez
prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(3) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci
1 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě
uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o
zrušení registrace rozhodnuto.

(4) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci
1 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém
seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a
uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví
tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po
datu zrušení registrace.

§ 38

Informace o registrovaných odrůdách

(1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy
zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.

(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových
vlastnostech odrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné
hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona^12).

(3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování
informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami
samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně
způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou.

(4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k
metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle
odstavce 3.

(5) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně
zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůd.

(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí podle metodik, jejichž výčet
stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněny na
internetových stránkách Ústavu.

(7) Na postup podle odstavců 3 až 6 se nevztahují obecná ustanovení
předpisů pro správní řízení.

HLAVA PÁTÁ

PŘESTUPKY

§ 38a

Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí
přestupku tím, že

a) v uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu
předstupňů a základní sadby brambor pěstuje brambory v rozporu s § 7
odst. 4,

b) jako osoba, která nakoupila rozmnožovací materiál zemědělských
druhů, zeleninových druhů nebo révy, neuchová návěsku podle § 19 odst.
12, nebo

c) při uvádění do oběhu rostlinného materiálu poruší zákaz klamání
podle § 20.

(2) Dodavatel se dopustí přestupku tím, že

a) jako dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu,
nevede nebo neuchovává záznam podle § 7 odst. 1,

b) nevede evidenci podle § 6a odst. 6, § 7a odst. 4, § 8 odst. 1 písm.
d), § 11 odst. 2, § 12 odst. 7, § 13 odst. 3, § 14 odst. 5, § 23a odst.
2 písm. a), § 23a odst. 3 nebo § 23a odst. 5 písm. b),

c) jako dodavatel, který vyrábí standardní osivo, nevede nebo
neuchovává záznam podle § 9 odst. 2 písm. b),

d) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v
rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické
body anebo o nich nevede evidenci,

e) jako dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu,
nevede nebo neuchovává evidenci nebo záznamy podle § 15 odst. 2 písm.
e),

f) jako dodavatel, který vyrábí standardní osiva, neuchovává vzorky
podle § 9 odst. 2 písm. a),

g) neoznámí rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského
státu podle § 18 odst. 11,

h) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství
pravidelně neaktualizuje údaje jeho se týkající v databázi vedené
Ústavem podle § 13 odst. 5,

i) neoznačí nebo nezabalí směsi osiv určené k ochraně přirozeného
prostředí podle § 12a odst. 3 nebo rozmnožovací materiál nebo směsi
osiv podle § 19,

j) nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 8,

k) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, směsi osiv nebo sazenice
zeleniny, které nesplňují podmínky podle tohoto zákona,

l) nestáhne z oběhu rozmnožovací materiál odrůdy v případech, kdy je
registrace zrušena podle § 37 odst. 2 nebo 3,

m) nedodrží lhůtu pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle §
37 odst. 4,

n) jako dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo
vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů nebo
okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele nebo vyrábí nebo
dováží sazenice zeleniny, nesplní povinnost registrace podle § 16 odst.
1,

o) jako dodavatel nepodléhající registraci podle § 16 odst. 1 neoznámí
zahájení činnosti podle § 16 odst. 6,

p) nesplní požadavky pro malé balení uvedené v § 19a,

q) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v
rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,

r) jako dodavatel osiva, které je uznáváno podle § 4 až 7 nebo je
povoleno jako obchodní osivo podle § 11, nevede evidenci přijatých,
vydaných a skartovaných návěsek podle § 19 odst. 5,

s) bez dozoru Ústavu znovu uzavře obal rozmnožovacího materiálu, který
byl uzavřen úředně nebo pod dozorem Ústavu, nebo nevystaví protokol o
novém balení a označení rozmnožovacího materiálu podle § 19 odst. 6,

t) jako dodavatel, který vyrábí směs osiva k uvádění do oběhu, nesplní
povinnost podle § 12 odst. 3,

u) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál uchovávaných
odrůd, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období výměru
a umístění množitelských porostů uchovávaných odrůd,

v) jako dodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o
množství osiva každé uchovávané odrůdy nebo každé odrůdy vyšlechtěné
pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k
ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c
odst. 2 nebo § 12a odst. 2,

w) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v podobě směsi
osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu před
začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k
ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a
výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a v případě směsi osiv z
odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit
množení osiva podle § 12a odst. 2,

x) jako dodavatel neohlásí změny údajů podle § 16 odst. 11,

y) jako dodavatel neoznámí Ústavu rozsah výroby rozmnožovacího
materiálu podle § 16 odst. 10 nebo tuto skutečnost neoznámí v termínu,
který stanoví vyhláška,

z) jako dodavatel neoznámí Ústavu ve lhůtě a způsobem podle § 6 odst.
10 svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osiva
nebo pro odběr vzorku z partie osiva, nebo

aa) jako dodavatel nezajistí sledovatelnost rozmnožovacího materiálu
použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálu ve všech
fázích výroby, zpracování nebo uvádění do oběhu.

(3) Dodavatel se dále dopustí přestupku tím, že

a) neoznámí ekologický heterogenní materiál Ústavu podle čl. 13
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a uvede ho do
oběhu,

b) uvede do oběhu rozmnožovací materiál ekologického heterogenního
materiálu, který nesplňuje některý z požadavků na vlastnosti,
označování nebo balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU)
2021/1189,

c) neuchovává doklady nebo informace týkající se rozmnožovacího
materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s čl. 8
nařízení Komise (EU) 2021/1189,

d) nesplní některý z požadavků týkající se uchovávání ekologického
heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189,
nebo

e) nesplní některý z požadavků týkající se označení obalů osiva nebo
průvodních dokladů osiva ve vztahu k použitému přípravku na ochranu
rostlin podle čl. 49 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1107/2009.

(4) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí se dopustí
přestupku tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu
s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9
nebo 10.

(5) Dodavatel nebo konečný prodejce se dopustí přestupku tím, že poruší
zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 7 písm. a).

(6) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že vytvoří záznam o úkonu,
který neprovedla, nebo do záznamu o úkonu uvede nepravdivé údaje anebo
údaje nevyplývající z vlastního zjištění.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b),
odstavce 2 písm. a) až i) a n) až aa), odstavce 3 písm. b) až e),
odstavce 5 nebo 6,

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce
2 písm. j) a k), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4,

c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l) nebo m).

§ 38b

zrušen

§ 38c

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav.

(2) Pokuty vybírá Ústav.

HLAVA ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 39

Zveřejňování údajů

(1) Ústav ve Věstníku Ústavu zveřejňuje

a) přehled registrovaných a evidovaných dodavatelů,

b) informace o výměře přihlášených a uznaných množitelských porostů
podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

c) informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálu podle
jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

d) seznam neregistrovaných odrůd révy, jejichž rozmnožovací materiál
lze uvádět do oběhu jako standardní rozmnožovací materiál,

e) informace o podaných žádostech o registraci odrůdy,

f) informace o názvech odrůd podle § 27,

g) oznámení o registraci odrůdy a zápisu do Státní odrůdové knihy podle
§ 32,

h) změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy podle § 33,

i) seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize podle § 33,

j) oznámení o zrušení registrace odrůdy podle § 37,

k) seznam klonů odrůd révy a chmele,

l) oblasti původu uchovávaných odrůd podle § 35a odst. 5 a další
oblasti schválené podle § 3b odst. 1 a 2, včetně případných omezení
nebo podmínek stanovených Komisí.

(2) Ústav v souladu s předpisy Evropské unie sděluje Komisi Evropské
unie (dále jen "Komise") a příslušným úřadům jiných členských států
údaje získané při provádění tohoto zákona, zejména

a) informace o zákazu uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,

b) u révy informace o podaných žádostech o povolení odrůdy a o
zpětvzetí takových žádostí, včetně zápisů do katalogu odrůd a jejich
změn,

c) množství osiva každé uchovávané odrůdy, každé odrůdy vyšlechtěné pro
pěstování za zvláštních podmínek a každé směsi osiv určené k ochraně
přirozeného prostředí uvedené do oběhu na území České republiky,

d) informace o určených oblastech původu a dalších oblastech, které
Ústav hodlá schválit pro výrobu osiva uchovávaných odrůd, a o dalších
oblastech schválených pro uvádění osiva uchovávaných odrůd do oběhu.

(3) Ústav umožní volný přístup k elektronické databázi rozmnožovacího
materiálu^7a), jím vedené a aktualizované, podle § 13 odst. 4.

§ 40

Oprávnění ministerstva v mimořádných případech

(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu osivem
kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný
rozmnožovací materiál nebo standardní osivo některého druhu uvedeného v
druhovém seznamu nebo obchodní osivo krmných plodin nebo sazenicemi
zeleniny, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu osivo nebo sazenice
zeleniny, u nichž jsou stanoveny méně přísné požadavky na vlastnosti,
nebo osivo vymezené odrůdy, která není na seznamu odrůd zapsaných ve
Státní odrůdové knize ani uvedena ve společném katalogu odrůd.

(2) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu rozmnožovacím
materiálem révy, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů v rámci
Evropské unie, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu materiál,
který splňuje méně přísné požadavky.

(3) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropské
unie zakázat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůdy zapsané
ve společném katalogu odrůd, pokud se prokáže, že by její pěstování
mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí.

§ 41

zrušen

§ 42

Vztah ke správnímu řádu

(1) Ústav rozhodne o registraci odrůdy nejpozději do 3 měsíců po
ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, nebo po obdržení výsledků
těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula-li
lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdy.

(2) Odvolání proti rozhodnutí Ústavu vydanému podle § 22 odst. 8 a § 37
odst. 2 nemá odkladný účinek.

§ 43

Přechodná ustanovení

(1) Zápisy odrůd ve Státní odrůdové knize provedené před nabytím
účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.

(2) Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v
platnosti.

(3) Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(4) Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a
rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních
právních předpisů. Rozmnožovací materiál vyrobený z množitelských
porostů založených podle dosavadních právních předpisů se uznává podle
dosavadních právních předpisů u révy, chmele a ovocných druhů po dobu 3
let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za
registraci nebo evidenci osob podle tohoto zákona.

(6) Osoby podléhající nově registraci podle § 16 musí podat žádost o
registraci nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

(7) Návěsky podle dosavadních právních předpisů lze používat nejdéle po
dobu 3 let, u révy, chmele a ovocných druhů nejdéle po dobu 6 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(8) zrušen

(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů lze podle tohoto zákona
uvádět do oběhu až ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky
k Evropské unii v platnost.

§ 44

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

2. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1996 Sb., o
odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů

§ 45

V zákoně č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, se část
třetí zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů

§ 46

Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č.
72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č.
36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č.
301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č.
149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č.
63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č.
223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č.
357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.
46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č.
133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č.
154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č.
307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č.
231/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č.
120/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č.
173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb. a zákona
č. 149/2003 Sb., se mění takto:

Položka 87 zní:
"Položka 87
Podání žádosti
a) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího
materiálu do oběhu (§ 16 zákona) Kč 100,-
b) o registraci odrůdy (§ 28 a 29 zákona) Kč 2 000,-
c) o prodloužení registrace odrůdy Kč 500,-".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o
změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných
rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)

§ 47

Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně
zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve
znění zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 149/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písmeno e) zní:

"e) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie
pro ochranu nových odrůd rostlin,^2)".

2. V § 7 odst. 1 věta první zní: "Pro jednu a tutéž odrůdu musí být
použit stejný název v České republice jako v jiném státě, který je
členem Unie (dále jen "členský stát").".

3. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:

"b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož
nebo příbuzného druhu v České republice nebo v členském státě,".

4. § 8 zní:

"§ 8

(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen
"žádost") je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky nebo
právnickou osobou, která má sídlo v České republice, anebo šlechtitel,
který je občanem členského státu nebo právnickou osobou, která má sídlo
v členském státě, (dále jen "žadatel"). Žádost může podat i více
žadatelů společně.

(2) Osobám, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 1, může být
oprávnění k podání žádosti Ústavem přiznáno v případě, že půjde o

a) občany země, která poskytuje osobám z členských států obdobnou
ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, nebo

b) právnické osoby, které mají sídlo v zemi, která poskytuje osobám z
členských států obdobnou ochranu pro odrůdy stejného stupně botanického
třídění.".

5. V § 12 odst. 1 se slova "kterékoli členské zemi" nahrazují slovy
"kterémkoli členském státu".

6. V § 12 odstavec 2 zní:

"(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v
jiném členském státu, požívá pro podání žádosti k téže odrůdě v České
republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členském
státu právo přednosti, jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané u
Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců
od podání žádosti u Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější
žádosti podané v jiném členském státu.".

7. V § 17 odstavec 2 zní:

"(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu,
nebo název s tímto názvem zaměnitelný nesmí být používán pro jinou
odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.".

8. V § 30 větách druhé a třetí se slova "členské zemi" nahrazují slovy
"členském státu".

9. Část druhá se zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 48

(1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s
výjimkou ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3, § 18 odst. 1 písm. c),
§ 18 odst. 4, § 18 odst. 8 písm. a) a § 40 odst. 4, která nabývají
účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské
unii v platnost.

(2) Ustanovení § 18 odst. 3 a § 43 odst. 8 pozbývají platnosti dnem
vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v
platnost.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

Příloha 1

zrušena

Příloha 2

zrušena

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 178/2006 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Dodavatelé uvádějící rozmnožovací materiál okrasných druhů do oběhu
konečnému spotřebiteli musí oznámit Ústavu zahájení činnosti podle § 16
odst. 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby
pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a
sadby), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Povolení obchodního rozmnožovacího materiálu udělené Ministerstvem
zemědělství podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení
rozmnožovacího materiálu jako obchodního osiva udělené Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle § 11 zákona č.
219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o
změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Řízení pravomocně neukončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
se ukončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. II zákona č. 299/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Žádosti o prodloužení registrace podle § 34 odrůd druhů pažitka
(Allium schoenoprasum L.), kukuřice cukrová a kukuřice pukancová [Zea
mays L. (partim)] se považují za včas podané, jsou-li podány nejpozději
do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Odrůdy druhů pažitka (Allium schoenoprasum L.), kukuřice cukrová a
kukuřice pukancová [Zea mays L. (partim)] lze bez registrace uvádět do
oběhu nejpozději do 31. prosince 2009.

Čl. IL zákona č. 223/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl. II zákona č. 331/2010 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Rozmnožovací materiál a sadba ovocných rodů a druhů pocházející z
matečných porostů, které existovaly přede dnem 30. září 2012 a byly
certifikovány nebo kontrolovány Ústavem jako konformní rozmnožovací
materiál, lze na území České republiky uvádět do oběhu podle dosavadní
právní úpravy až do 31. prosince 2018 za předpokladu, že na návěsce
nebo v průvodním dokladu bude vyznačeno, že se jedná o rozmnožovací
materiál a sadbu uváděnou do oběhu podle čl. 21 směrnice Rady
2008/90/ES.

2. Po dni 31. prosince 2018 lze rozmnožovací materiál a sadbu ovocných
rodů a druhů uvádět do oběhu v případě, že jsou splněny požadavky
stanovené zákonem č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

Čl.II zákona č. 295/2017 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů pocházející z matečných
porostů, které existovaly přede dnem 1. ledna 2017 a byly certifikovány
nebo kontrolovány Ústavem jako konformní rozmnožovací materiál, lze na
území České republiky uvádět do oběhu podle zákona č. 219/2003 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle do 31.
prosince 2022 za předpokladu, že na návěsce a v průvodním dokladu bude
vyznačeno, že se jedná o rozmnožovací materiál a sadbu uváděnou do
oběhu podle čl. 32 prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU.

2. Návěsky rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle
dosavadních právních předpisů lze používat pro označení rozmnožovacího
materiálu uznaného v roce nabytí účinnosti tohoto zákona. U ovocných
rodů a druhů lze takto návěsky používat pouze pro materiál pocházející
z matečných porostů založených přede dnem 1. ledna 2017.

3. Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 219/2003 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí
podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.

4. Přehlídky konformního rozmnožovacího materiálu, jehož výroba byla
dodavatelem oznámena Ústavu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
a které nebyly dokončeny před nabytím účinnosti tohoto zákona, se
dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl.II zákona č. 334/2020 Sb.

Přechodné ustanovení

Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 219/2003 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí
podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení o registraci uchovávané
odrůdy a řízení o registraci odrůdy chmele, která se dokončí podle § 26
zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

Čl.II zákona č. 277/2023 Sb.

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 3f zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije od vegetačního období, které začne
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva
pícnin na trh.

Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva
obilovin na trh.

Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového
vegetativního množitelského materiálu na trh.

Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice
Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice
Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971, kterou se mění
směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského
materiálu na trh.

Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění
směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin,
osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969
o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29.
září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění
směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin,
osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969
o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29.
září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd
druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění
směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin,
osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969
o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29.
srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd
zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění
směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin,
osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969
o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29.
září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd
druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974, kterou se mění
směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského
materiálu na trh.

Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění
směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o
uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva
olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 77/629/EHS ze dne 28. září 1977, kterou se mění přílohy
směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského
materiálu na trh.

Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění
směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS,
70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva
obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin
a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd
druhů zemědělských rostlin.

První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění
přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění
přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění
směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt
Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.

Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění
směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS,
69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva
obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského
materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění
směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin,
osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění
směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění
osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva
zeleniny na trh.

Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění
směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění
osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném
katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění
příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.

Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění
přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění
osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh
a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.

Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění
přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a
osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a
78/388/EHS.

Směrnice Komise 82/331/EHS ze dne 6. května 1982, kterou se mění
směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského
materiálu na trh.

Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění
přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku
přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění
osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění
směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění
některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice
Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a
přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé
směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání
prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně
přísným požadavkům.

Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění
směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a
70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby
brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o
Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha
II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění
směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují
skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na
nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady
70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění
příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění
směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha
II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví
tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na
okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.

Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví
tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo
podle směrnice Rady 92/33/EHS.

Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích
opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich
kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a
rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.

Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy
I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé
směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění
směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a
70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby
brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění
rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh.

Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění
směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS,
70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva
obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva
zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských
rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky
modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.

Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo
jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS,
66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění
osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin
a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd
druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění
směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění
směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví
požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na
základě směrnice Rady 98/56/ES.

Směrnice Komise 1999/67/ES ze dne 28. června 1999, kterou se mění
směrnice 93/67/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací
materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady
91/682/EHS.

Směrnice Komise 1999/68/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví
dodatečná opatření pro odrůdové seznamy okrasných rostlin, které vedou
dodavatelé podle směrnice Rady 98/56/ES.

Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice
66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o
uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice
68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na
trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS.

Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu
odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na
trh.

Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva
zeleniny na trh.

Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor
na trh.

Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin
a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění
směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění
směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na
trh.

Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění
směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění
osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního
množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího
materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění
rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k
produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu
okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh,
2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby
brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných
rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.

Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví
prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o
minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro
zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví
prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o
minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro
zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.

Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění
příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu
ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.

Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení
charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd
révy vinné.

Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění
směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění
směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a
2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost
osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.

Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění
směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu
zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva
zeleniny na trh.

Směrnice Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění
směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7
směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se
zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd
druhů zeleniny.

Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění
směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis
Lam.

Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují
některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd,
které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a
ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto
odrůd na trh.

Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh
rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k
produkci ovoce.

Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se
stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a
odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a
oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které
samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou
vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva
těchto odrůd na trh.

Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují
některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování
přirozeného životního prostředí na trh.

Prováděcí směrnice Komise 2014/96/EU ze dne 15. října 2014, o
požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu
ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce,
spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES.

Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se
provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a
odrůd a společný seznam odrůd.

Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se
provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na
rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice,
zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední
inspekce.

Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a
rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.

1a) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a genetickými produkty.

2) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně
zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve
znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č.
219/2003 Sb.

2a) Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti
inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu
pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích
zemích, ve znění Rozhodnutí Rady 2003/403/ES ze dne 26. května 2003.

3) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu
zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších
předpisů.

3b) § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

3c) Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů
rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně
zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve
znění pozdějších předpisů.

4) Občanský zákoník.

4a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4b) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových
právech Společenství v platném znění.

5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění
pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, v platném znění.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189.

7) § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých
zákonů (zákon o obalech).

Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991 ze dne 24. června 1991 o ekologickém
zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a
potravin.

7a) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

7b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o
změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.

8a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.

8b) Článek 15 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění
révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

10) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

11) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

11a) Čl. 63 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.

11b) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384.

12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění
pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

15) Směrnice Komise 2009/145/ES.

16) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21.
října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení
směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května
2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o
zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384 ze dne 3. března 2021 o
vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny a o zrušení
nařízení (ES) č. 637/2009.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května
2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího
materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů
nebo druhů.

18) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189.

Předchozí článek Další článek

Přihlášení k vašemu účtu

Registrace

Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin

Co potřebujete najít?