Podběl

Podběl lékařský (Tussilago farfara) je v českém lidovém léčitelství a magii ceněnou bylinou, a to i v oblastech Českého ráje a Podkrkonoší. Jeho jarní květy a listy se od pradávna používaly nejen k léčení různých neduhů, ale také k magickým praktikám a výrobě amuletů.

V lidových pověrách se podběl spojoval s ochranou před zlými silami a nemocemi. Věřilo se, že nošení sušeného listu podbělu u sebe chrání před uhranutím a zlými duchy. Květy podbělu se zase přidávaly do jarních obřadů a svěcených kytic, aby přinesly do domu zdraví a štěstí.

Podběl byl také důležitou součástí bylinných amuletů, které se nosily na ochranu dětí a hospodářských zvířat. Sušené listy a květy se vkládaly do malých sáčků z lněného plátna, které se zavěšovaly na krk nebo se vkládaly do kolébek. Tyto amulety měly chránit před nemocemi, uhranutím a jinými neštěstími.

V lidovém léčitelství se podběl používal k léčení kašle, nachlazení a dalších respiračních onemocnění. Odvar z listů se pil jako čaj nebo se používal k inhalacím. Věřilo se, že podběl má schopnost uvolňovat hlen a usnadňovat dýchání.

Kromě respiračních onemocnění se podběl používal i k léčení kožních problémů, jako jsou ekzémy a rány. Listy podbělu se přikládaly na postižená místa jako obklady. Věřilo se, že mají hojivé a protizánětlivé účinky.

V magických praktikách se podběl používal k věštění a předpovídání budoucnosti. Věřilo se, že sny, které se zdály pod vlivem podbělu, jsou prorocké. Květy podbělu se také používaly k přípravě lektvarů lásky a kouzel pro přivolání štěstí.

I přes jeho léčivé a magické vlastnosti je třeba s podbělem zacházet opatrně. Obsahuje totiž Pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou být při dlouhodobém užívání toxické pro játra. Proto se nedoporučuje užívat podběl vnitřně dlouhodobě nebo ve velkých dávkách.